Politolog Petr Drulák píše, že nedávné hlasování v OSN ohledně členství Palestiny potvrdilo mezinárodní izolaci Spojených států.
Dvě důležitá hlasování v posledních dnech opět ukázala, jak moc se Spojené státy svojí politikou k Izraeli dostávají do mezinárodní izolace. V bezpodmínečné podpoře Izraele zůstávají osamoceni a útočí na humanitární aktivity OSN. Ve čtvrtek 18. dubna hlasovala Rada bezpečnosti OSN o uznání palestinského státu, jediný hlas proti byl z USA. Dva dny na to schválila americká Sněmovna reprezentantů kontroverzní balíček pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu. Nejenže izraelská část přijatého zákona zaručuje Izraeli další dodávky zbraní a munice, ale současně zakazuje podpořit z amerických peněz nejvýznamnější humanitární program OSN na podporu palestinských uprchlíků.
USA rády opakují, že jako jediné východisko izraelsko-palestinského konfliktu vidí tzv. dvoustátní řešení, tedy vznik palestinského státu, který by existoval vedle Izraele. Hlasování v Radě bezpečnosti opět odhalilo licoměrnost této rétoriky. Američané rezoluci k palestinskému státu vetovali s tím, že dvoustátní řešení si napřed musí dohodnout Izraelci s Palestinci. Byli sami. Britové a Švýcaři se zdrželi, zatímco zbytek Rady bezpečnosti včetně Francie byl pro. Izraelská lobby v USA potvrdila svůj vliv.
Izrael, který se k dvoustátnímu řešení také kdysi přihlásil, dělá vše pro to, aby nikdy nenastalo. Obává se hrozeb, které by z palestinského státu mohly vzejít. Zabírá proto území, která podle mezinárodního práva patří Palestincům a zřizuje na nich osady. Ty dnes pokrývají Západní břeh do té míry, že brání vzniku souvislého území pod palestinskou kontrolou. Vznik palestinského státu by nutně vedl k masivnímu odsunu Židů z této oblasti. Pokud by se nějaká izraelská vláda k podobnému kroku odhodlala, neobešla by se bez násilí vůči osadníkům. Izrael proto není v lehké situaci, ale přivedl se do ní sám.
Nelze podceňovat ani širší roli USA při podkopávání palestinského státu. Nejde jen o diplomatické krytí v OSN. Tím, že Washington dává Izraeli najevo svoji bezpodmínečnou podporu, umožňuje mu pouštět se do kroků, které by si jinak nemohl dovolit: zabírání cizích území, preventivní vojenské útoky na sousední státy, masakry Palestinců, výpady proti OSN. Narazil by na hranice dané mezinárodním právem či zájmy regionálních velmocí.
Sobotním hlasováním se americká Sněmovna reprezentantů nově přihlásila k dalšímu cíli izraelské politiky, jím je zničení Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA). Schválený zákon zahrnuje kromě obvyklé a vzhledem okolnostem nijak překvapivé vojenské pomoci Izraeli také zákaz americké finanční podpory UNRWA.
Jedná se o jeden z nejstarších programů OSN, založený v roce 1949, kdy palestinsko-izraelský konflikt vedl k prvním vlnám palestinských uprchlíků vyhnaných Izraelem z jejich domovů. Více než sedmdesát let zajišťuje obyvatelům uprchlických táborů zdravotnictví, školství a další základní potřeby. Dnes se jejích třicet tisíc zaměstnanců, převážně Palestinců, stará o šest milionů lidí.
Izrael v minulosti přistupoval k UNRWA pragmaticky. Na jedné straně mu vadilo, že udržuje palestinskou identitu lidí, které by nejraději viděl asimilované v sousedních státech. Na druhé straně bral na vědomí, že pokud by jim nebyla dodána humanitární pomoc zvenčí, byl by Izrael odpovědným za humanitární katastrofu, která by je nevyhnutelně postihla. Se zostřováním izraelsko-palestinského konfliktu se zásadně zhoršují vztahy mezi humanitární organizací a izraelskou vládou. Současná extrémistická vláda v Jeruzalémě se rozhodla UNRWA zlikvidovat.
Poslední kolo vzájemné konfrontace začíná letos v lednu. Zatímco UNRWA tehdy oznamuje, že Izrael od října zabil už 152 jejích spolupracovníků, Izrael přichází s obviněním, že 12 zaměstnanců UNRWA se účastnilo říjnové teroristického útoku Hamásu a že celá humanitární organizace je v Gaze prolezlá teroristy a jejich sympatizanty. Přestože UNRWA zahajuje vnitřní šetření, klíčoví donoři, USA, Kanada, EU, Německo, Francie, Švédsko, okamžitě zastavují podporu.
Jedná se o poměrně radikální krok vzhledem k tomu, že organizace jen v Gaze zaměstnává přes třináct tisíc lidí. Bylo by překvapivé, pokud by tak rozsáhlá síť nebyla nijak kontaminována extrémisty. Pokud by se to týkalo jedné promile a třeba i jednoho procenta spolupracovníků, byl by to znak poměrně silné odolnosti vůči nenávistnému násilí; státy jako Norsko, Španělsko či Turecko humanitární pomoc nezastavují. Izrael mluví o 10 %, ale důkazy OSN nepředkládá. UNRWA každopádně přerušuje spolupráci s osobami prokazatelně obviněnými z terorismu a obratem obviňuje Izrael, že část jeho obvinění se opírá o výpovědi spolupracovníků UNRWA získaných mučením.
Potom, co si donoři ověřují situaci, většina z nich během března podporu obnovuje, včetně Německa jako druhého nejvýznamnějšího podporovatele. Výjimkou jsou USA, na nichž závisí kolem třetiny rozpočtu organizace. Zákon přijatý v sobotu připravuje UNRWA o největší zdroj financí. I když týž zákon vyčleňuje devět miliard dolarů na humanitární pomoc, není zřejmé, jak se k potřebným dostane. Jak ukázala tragédie charitativní organizace Ústřední kuchyně světa (World Central Kitchen), Izrael žádné humanitární pracovníky nešetří.
Na rozdíl od pomoci Ukrajině, kterou většina republikánů ve sněmovně nepodpořila, balíček pro Izrael získal výraznou většinu v obou táborech. Neomezená podpora Izraele má v americké politické elitě jasnou podporu, na níž nic nezmění ani listopadové volby.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!