Pavouci mají dlouhodobě negativní pověst, což je z hlediska médií ideální. Před pár lety se Českem šířil (dnes už je to běžný druh) nápadný pavouk křižák pruhovaný. Když se někde objeví zápřednice jedovatá, je to sousto pro média, byť v celé Evropě není znám jediný případ, kdy by po jejím kousnutí zemřel člověk.
Pazora slíďákovitá
Český název zní poněkud děsivě, ale to není u pavouků nic neobvyklého. Stačí vzpomenout na proslulou snovačku jedovatou alias černou vdovu. Nový pavoučí hit českých médií je „upíří pavouk“, který se ve skutečnosti jmenuje pazora slíďákovitá (Zoropsis spinimana). Na jeho šíření v Německu upozornila chorvatská mutace Deutche Welle, kde mu dali „upíří“ přezdívku Nosferat v narážce na filmového upíra. Toho se chytil Lukáš Skládal, redaktor TN.cz a zpráva se mohla rozletět internetem i v češtině.
Není se čeho bát
Pavouk je sice velký, ale jeho jed není člověku nebezpečný (zhruba stejně jako včela) a v Česku už se vyskytuje řadu let. Nebýt jeho „upířího“ pojmenování, zřejmě by unikl mediální pozornosti. Má rád teplo, takže podobně jako křižák pruhovaný, který už u nás zdomácněl, se bude dál šířit. Tento původně středozemský druh postupuje dál na sever. Nestaví si sítě, patří mezi aktivní lovce, kterým vyhovuje šero a soumrak. Přes den je zalezlý ve štěrbinách pod kameny nebo pod kůrou stromů. Nálezy od nás jsou hlášeny z Ostravy, Uherskohradištka, Brněnska, Českých Budějovic i z Prahy, takže je vidět, že kromě horských oblastí na severu (Krušné hory, Jizerské Hory, Krkonoše, Jeseníky) má dobrou výchozí pozici k dalšímu šíření.
Podívejte se, jak pazora vypadá, ať ji poznáte.
Navíc se jedná o synantropní druh, takže mu nevadí lidská přítomnost. V Německu byla vyzvána veřejnost, aby hlásila nálezy tohoto nápadného druhu. „Za pouhých pět týdnů jsme obdrželi více než 15 000 záznamů,“ napsali A. Wirth a G. Schulemann-Maier ve studii, kterou publikoval časopis Frontiers. Studovaný pavouk je velmi nevybíravý jedlík, zjednodušeně řečeno, pochutná si na všem, co zvládne ulovit. Potravu z 63 % tvoří hmyz. Je velmi pravděpodobné, že se za pár let z pazory slíďákovité stane normální součást české arachnofauny, která kromě občasných novinových titulků vlastně nikoho nezajímá. Kolik pavouků z 875 druhů, které uvádí kniha Pavouci České republiky, byste poznali?
Maloočka smaragdová
Pavouci ČR
Dnes jich známe přes 43 tisíc, přičemž přesný počet u nás se stále drobně mění. Zatímco některé druhy jsou nezvěstné, jiné se k nám pomalu stěhují a vlivem klimatických změn se tyto změny zrychlí. Přece jen pavoukům vyhovuje teplo, které pomáhá jejich šíření. Naprostá většina českých pavouků uniká lidské pozornosti. Nejčastěji zaznamenáváme pokoutníky, kteří tkají své sítě po koutech, ve sklepích žije meta sklepní nebo meta temnostní (protože má ráda temno). Mety mají bílé kokony zavěšené na pavučinách, v minulosti je horníci považovali za peněženky důlních skřítků a měli je v úctě.
Zdroje: Blesk, Chrudimský deník, TN.cz, Frontiers, Arachnology.cz, Pavouci České republiky,
