Před Bílou horou bylo v českých zemích až 90 procent nekatolíků

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 29. dubna 2024 10:50

Praha - Asi dvouhodinová bitva na Bílé hoře z 8. listopadu 1620 měla poměrně malé ztráty, zato velké následky. Dlouhá léta se tato porážka českých nekatolických stavů od katolických armád vykládala jako symbol následného třistaletého útlaku a germanizace vedené panovnickým rodem Habsburků spojený s rozsáhlými majetkovými přesuny či početnou emigrací protestantů z českých zemí. Podle současných historiků měla klady i doba pobělohorská.

Po bitvě, kterou bylo potlačeno stavovské povstání, následovaly postihy účastníků včetně popravy 27 hlavních představitelů vzpoury na Staroměstském náměstí v roce 1621 a posléze začala rozsáhlá rekatolizace českých zemí. Císař Ferdinand II. vydal před 400 lety, 29. dubna 1624, patent, kterým bylo katolické náboženství prohlášeno za jediné povolené v Čechách, na Moravě byl takový patent vyhlášen již 9. dubna 1624.

Ze země odešla velká část šlechty a městské inteligence a nekatolická náboženství byla postavena mimo zákon. Vlast opustila i řada osobností včetně například Jana Amose Komenského, posledního biskupa Jednoty bratrské. A do českých zemí se postupně začali vracet jezuité, stojící v čele rekatolizace či katolické reformace.

České země byly na přelomu 16. a 17. století jednou z nejhustěji osídlených zemí Evropy a také jednou z nejrozvinutějších. A převažovala v nich protestantská víra - podle různých odhadů tvořili nekatolíci v druhém desetiletí 17. století asi 70 až 90 procent všech obyvatel českých zemí. Nejpočetnější byli utrakvisté, nejmenší členskou základnu měla Jednota bratrská.

Rekatolizace po roce 1620 měla v zásadě dvě podoby: přísný, tvrdý a nekompromisní postup s použitím všech donucovacích prostředků, nebo postupné, důsledné a nenásilné působení se snahou probudit opravdový a niterný zájem o katolickou víru. Zatímco v prvním případě bylo obrácení na "pravou víru" jen povrchní a dočasné, druhý způsob se byl zdlouhavý a náročný. Oba přístupy byly užívány paralelně podle aktuální situace a potřeby.

Rekatolizační tlak pak výrazně zesílil po uzavření vestfálského míru v říjnu 1648, kterým skončila třicetiletá válka. Tuto fázi rekatolizace měla na starosti především církev a úloha státu ustoupila do pozadí. 

Po skončení třicetileté války ale přišla také doba barokní rekatolizační výstavby země. V Čechách vzniklo na nových 200 klášterů, z toho jen v Praze 40. Velký stavební ruch v Praze vyvolal také požár v roce 1689, po kterém bylo v Praze opraveno přes 30 kostelů a kaplí a vzniklo přes 50 paláců a panských domů v barokním slohu.

Výsadní právo panovníka určovat náboženské vyznání svých poddaných bylo zrušeno až v roce 1849 Františkem Josefem I.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře