Další z řady odborných seminářů České advokátní komory, tentokrát na téma Právo na odškodnění nezákonného trestního stíhání, se konal ve čtvrtek 25. dubna ve Školicím a vzdělávacím centru Komory v Myslíkově ulici. Cílem semináře, ale i lektora, advokáta a externího doktoranda na Katedře občanského práva PF UK v Praze Pavla Kohúta, bylo seznámit účastníky s teoretickými základy tohoto odvětví práva a nastínit postřehy z praxe. O tom, že vybrané téma advokátky i advokáty opravdu zajímá, svědčil nejen zaplněný sál, ale i diskuse, které se otevíraly jak v průběhu prezentace, tak především v jejím závěru a po oficiálním ukončení.

„Na úvod si řekneme pár slov k podstatě práva na odškodnění nezákonného trestního stíhání, jak je máme zakotveno v Listině, pak se přesuneme k zákonům a judikatuře a podíváme se na to, kdo a u koho může žádat náhradu, podíváme se také na nemajetkovou újmu a na škodu či na příčinné souvislosti,“ zahájil svou přednášku Pavel Kohút. Poté zmínil i další související témata – tvrzení o újmě, dokazování, promlčení, náklady řízení, nepřiměřenou délku trestního řízení, nezákonnou vazbu, zajištění majetku a omezení osobní svobody. „Připojím také nějaké praktické postřehy ze svého zastupování klientů v řízení o odškodnění,“ dodal. „Chtěl bych, aby moje přednáška byla spíše workshop, diskuse. Ostatně, na určitých místech prezentace – jak uvidíte – mám zařazena svá vlastní stanoviska a předpokládám, že s nimi nebudou všichni souhlasit. Klidně je podrobme nějaké oponentuře, budu rád, když uslyším i nějaké jiné názory, než ty, ke kterým docházím ve své advokátní praxi.“

A poté už začal „step by step“ provázet účastníky semináře připravenou prezentací. Její začátek byl věnován výňatku ze zprávy Nejvyššího státního zastupitelství o činnosti této instituce za rok 2022. „(Ze zprávy NSZ) je zřejmé, že poměrně velké množství trestních věcí nekončí odsouzením, ale zproštěním obžaloby,“ přiblížil první stránky dokumentu. A v souladu se svými úvodními slovy vtáhl přítomné advokátky a advokáty „do hry“, když se jich zeptal, kdo z nich se aktivně zabývá obhajobou klientů v trestním řízení, kdo řeší s účastníky následnou náhradu újmy a jaká je jejich úspěšnost.

První část prezentace (i přednášky) pak byla věnována podstatě práva na odškodnění nezákonného trestního stíhání. Zde Pavel Kohút zdůraznil, že v praxi je patrná oscilace mezi přístupem, že stát by měl odpovídat za škodu vždy a stát by neměl odpovídat za škodu nikdy. Podle něj soudy nižšího stupně kladou důraz na doslovný výklad zákona, Ústavní soud pak akcentuje přirozenoprávní povahu práva na odškodnění a klade větší důraz na okolnosti jednotlivých případů.

Pak hovořil o odškodňovacím titulu, (ne)zbytnosti vyčerpání opravných prostředků, nezákonnosti trestního stíhání (nikoliv jednotlivých úkonů) a zavinění trestního stíhání. Tady podotkl, že „se občas v praxi stává, že soudy nižších soudů vidí zavinění trestního stíhání v tom, že obviněný odmítl vypovídat v přípravném řízení, ale vypovídal až u soudu. Soud pak s ohledem na „zavinění si trestního stíhání“ nepřizná odškodnění ani náhradu nemajetkové újmy.“ První přednáškový blok zakončil vysvětlením promlčení trestní odpovědnosti a promlčecí lhůty.

Aktivní a pasivní legitimace byla tématem další části prezentace. Hned u prvního slide první „kapitoly“ – Okruh žadatelů – magistr Kohút upozornil na fakt, že „ve specifických situacích může žádat stát o náhradu škody i manželka a družka, pokud hradí náklady na obhajobu.“ Po okruhu žadatelů ještě vysvětlil, kam podat žádost o odškodnění.

Po přestávce probral Pavel Kohút základní kritéria a metodiku nemajetkové újmy jako následku nezákonného trestního stíhání, povahu trestní věci, délku trestního stíhání a zásahy do osobnosti člověka – veřejně činné osoby i právnické osoby. I zde, stejně jako u předcházejících kapitol, poukázal na aktuální judikaturu Ústavního soudu. V souvislosti s poškozením dobré pověsti advokáta konkrétně zmínil nález IV. ÚS 3183/15, v němž soud konstatoval, že „za situace, kdy je advokát sám trestně stíhán, ztrácí jeho činnost, ať v rámci pravomocně zakázaného výkonu advokacie, nebo „jen“ v průběhu trestního stíhání, na důvěryhodnosti“.

Kapitola „Medializace trestního řízení“ byla spojena s poměrně živou diskusí. Mimo jiné ohledně toho, že se stát nemůže zprostit požadavku na zajištění neveřejnosti přípravného řízení, a dále toho, že v případě soudního řízení je „veřejnost“ (tedy únik informací do médií) faktorem, který zvyšuje výši peněžitého odškodnění újmy. Debata se stočila i na inflaci/vývoj cen a její ne/zohledňování. „Myslím si, že inflační faktor by měl být rozhodně zohledněn,“ řekl k tomu Pavel Kohút. „Zatím na to soudy nechtějí slyšet. … Na druhou stranu ale máme bolestné, kde se odškodnění řeší přes body, a ty odpovídají poměrné mzdě…,“ dodal. Řeč se stočila i k advokátnímu tarifu, k úhradám ze stran soudů a účelnosti porad, které namítá soud, k aktuálnímu stavu projednání advokátního tarifu i paradoxu námitky zisku advokátů atd.

Závěr semináře pak patřil znaleckým posudkům (a jejich úhradám), odškodnění vazby – i zde se hovořilo o potřebě revize z hlediska inflace, a o zajištění majetku. To je podle lektora velký kámen úrazu současné právní úpravy. „Klientům je často zajišťován majetek nebo peníze na účtu, s nimiž nemohou nakládat po celou dobu řízení. Toto zajištění majetku by mělo být odškodněno, ale v praxi není… A to není správné,“ uzavřel svou přednášku Pavel Kohút a otevřel prostor pro diskusi nejen nad přednesenými tématy, ale i o konkrétních případech, které přítomné advokátky a advokáty řeší či zajímají.

Redakce AD
Foto: redakce