Ptáci jsou kvůli hluku z dopravy menší a mají méně potomstva, zjistila studie

29. 4. 2024 – 14:36 | Příroda | Radek Chlup | Diskuze:

Ptáci jsou kvůli hluku z dopravy menší a mají méně potomstva, zjistila studie
Bulbulec brýlatý (Xanthomixis zosterops) | zdroj: Flickr.com/David Cook

Hluk na městských ulicích ovlivňuje ještě nevylíhnuté opeřence.

Nepřetržitý řev motorů na silnicích zpomaluje růst mláďat ptáků a negativně ovlivňuje jejich schopnost reprodukce v pozdějších fázích jejich životů, zjistila studie australských vědců publikovaná v odborném časopise Science

Rostoucí počet výzkumů ukázal, jak hlukové znečištění z dopravy zhoršuje komunikaci u ptactva a ovlivňuje jeho kognitivní schopnosti. Nebylo však jasné, zda negativní dopady působí na tato zvířata již „od vajíčka“. 

Pokud jsou vajíčka vystavena hluku z dopravy, jsou šance na vylíhnutí kuřat téměř o dvacet procent menší, zjistili australští odborníci. A pokud se vylíhla, byla více než o deset procent menší a téměř o patnáct procent lehčí než ostatní. 

Jakmile tato kuřata o čtyři roky později dospěla do reprodukčního věku, měla o více než polovinu méně potomků. „Zvuky mají mnohem silnější a přímější dopad na vývoj ptáků, než jsme si mysleli,“ řekla spoluautorka studie Mylene Marietteová. 

Odbornice na ptačí komunikaci z Deakin University byla součástí týmu, jenž tyto změny pozoroval i na úrovni telomerů, koncových částí chromozomů zkracujících se s věkem nebo dlouhodobým působením stresu. 

Výsledky jsou překvapivé  

„Nějaké účinky jsme skutečně očekávali, ale ne tak silné,“ uvedla podle deníku The Guardian Marietteová a vysvětlila, že s kolegy vystavila mláďata relativně mírnému hluku, a to na pouhé čtyři hodiny denně. „Bylo to opravdu zarážející.“ 

Ptactvo žijící poblíž vozovek je vystaveno hluku téměř nepřetržitě. V této studii byla vajíčka vystavena „řevu motorů“ asi na čtyři hodiny po dobu pěti dní a vylíhlá kuřata na zhruba čtyři hodiny během třinácti nocí. 

„Na základě četných studií předpokládáme, že velmi mladí ptáci, zejména ti nevylíhnutí, mají špatnou nebo žádnou citlivost na zvuk,“ podivoval se Robert Dooling, odborník na sluch zvířat z Marylandské univerzity v USA, který se na studii nepodílel. 

Hansa Slabbekoorna, profesora akustické ekologie z nizozemské Univerzity v Leidenu, který se práce rovněž nezúčastnil, výsledky obzvláště překvapily, neboť i on se svým týmem kuřata vystavoval mírnému městskému hluku a žádné změny nepozoroval. 

„Opravdu jsem nečekal tak velký dopad,“ divil se Slabbekoon. Spekuloval, že v tom může hrát roli i to, jak moc se dospělí starají o svá hnízda. Péče o kuřata by totiž mohla negativní dopady hluku do určité míry kompenzovat. 


Zdroje:

Nejnovější články