Úroda bude mrznout a usychat častěji. Belgický farmář vymáhá kompenzace soudně od ropné firmy
Škody na úrodě kvůli předčasně rozkvetlým a potom umrzlým ovocným stromům či vinné révě jsou stále pravděpodobnější kvůli změně klimatu. Tu způsobuje především činnost fosilního průmyslu a v zahraničí se začínají objevovat případy, kdy farmáři korporace těžící ropu, uhlí či plyn žalují. Evropská centrální banka také upozorňuje, že se množící se extrémy v počasí projevují i na růstu cen potravin.
V Česku letošní pozdní mrazy způsobily škodu na úrodě víc než miliardu korun, uvádí Ovocnářská unie. Přibližně pět set pěstitelů teď bude bojovat o přežití svého podnikání. Ministerstvo zemědělství chystá kompenzace z veřejných peněz. Přitom situace, která letos nastala, není podle vědců jen nahodilou shodou okolností a má i konkrétní viníky.
Kvůli člověkem způsobené změně klimatu je v současnosti mnohem pravděpodobnější, že úroda může zmrznout. Ostatně v posledních letech nejde o výjimku. Jarní mrazy tu byly vždy, problém je v tom, že teď mají větší šanci zničit už rozkvetlé stromy či keře.
‚Otepluje se a přitom nám mrznou stromy.‘ Na výkyvy teplot si musíme zvykat, říká Hruška z Akademie věd
Číst článek
„To okno, kdy nastávalo riziko zmrznutí květů třeba právě u ovocných stromů, bývalo před padesáti lety asi čtrnáctidenní. Teď se otevírá na čtyřicet dní, proto je pravděpodobnost umrznutí těch květů bohužel čím dál tím větší,“ vysvětlil ve vysílání Českého rozhlasu Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV.
Podíl změny klimatu na podobných událostech jde i přesněji odhadnout. Když velmi podobně zničil mráz úrodu před třemi lety ve střední Francii, vypracovali vědci ze čtyř zemí recenzovanými metodami analýzu. Ta uvádí, že v tomto případě byly extrémní škody na úrodě o 20 až 120 procent pravděpodobnější než ve světě bez spalování fosilních paliv a dalších příčin člověkem způsobené změny klimatu.
Rozmezí je dáno různými oblastmi, odrůdami a použitými modely. Studie ukázala, že jarní mrazy byly díky změně klimatu sice o něco mírnější, ale taky kvůli ní rostliny předtím mnohem dřív vykvetly, což je pak ohrožuje.
Žaloba belgického farmáře
Těchto extrémů přibývá proto, že se svět otepluje jako nikdy v dějinách lidské civilizace. To se podle vědeckého konsenzu děje hlavně kvůli spalování uhlí, ropy a plynu. Na to minulý měsíc zareagoval belgický farmář Hugues Falys, když podal žalobu na francouzskou ropnou a plynařskou společnost TotalEnergies a požaduje kompenzace od ní.
Meteorolog Žák: Adaptace na změnu klimatu je obtížná. Klimatických žalob může přibývat
Číst článek
Total patří mezi dvacet světových společností, které mají historicky nejvyšší emise skleníkových plynů. Farmář firmu proto viní, že má podíl na škodách, které mu kvůli postupující změně klimatu poslední dobou vznikají a které ohrožují jeho podnikání. V jeho případě jde hlavně o extrémně vysoké teploty a sucha.
Falys požaduje od firmy TotalEnergies kompenzace, které prý chce darovat na udržitelné farmaření. Také chce takto soudně donutit Total, aby okamžitě zastavil investice do další těžby fosilních paliv a začal rychle snižovat objem stávající těžby ropy a plynu o 47 procent do roku 2030.
To je v souladu s tím, co věda doporučuje, aby lidstvo dokázalo zachovat ještě aspoň relativně stabilní klima, na kterém je farmářovo živobytí závislé.
Podobně už dříve žaloval peruánský farmář Saul Luciano Lluvia německou energetickou společnost RWE, byť v tomto případu nejde jen o škody na úrodě. Právě takové případy ukážou, jestli se takováto dílčí zodpovědnost za dopady změny klimatu dá vymáhat i takto soudní cestou od firem, které vydělávají na tom, co jiným způsobuje velké potíže, tak jako ovocnářům či vinařům.
‚Extrémy budou pokračovat.‘ Alpy rychle tají, horka i škod bude přibývat, stojí ve zprávě o klimatu v Evropě
Číst článek
Významný může být i podíl člověkem způsobené změny klimatu na inflaci. V poslední době je to dobře patrné na olivovém oleji. Podle dat Eurostatu jeho cena v Evropské unii kvůli suchu, horku a následné neúrodě na jihu Evropy výrazně vzrostla. K letošnímu lednu byl meziroční nárůst v průměru o 50 procent, v Česku to bylo o něco méně, přes 40 procent. V Portugalsku skoro 70 procent.
Evropská centrální banka zkoumá ve své analýze i celkový dopad změny klimatu na ceny potravin. Dostupná data za rok 2022 uvádějí, že vlna veder v tomto roce byla v Evropě zodpovědná za dvě třetiny procentního bodu z celkové inflace, pokud jde o ceny potravin.
Do budoucna bude s dalším oteplování planety podle studie ECB podíl změny klimatu na inflaci potravin stoupat. Ve zranitelnějších částech světa na některých místech Asie či Afriky to pro desítky milionů lidí znamená zvýšené riziko hladu a chudoby, uvádí Světová banka.
