Navštívil obce Běleč a Bratronice, kde podle svých slov obcházel domácnosti dům od domu, v Křivoklátě pak diskutoval se včelaři. Výjezd zakončil podvečerní procházkou do lesů v okolí Nižbora na Berounsku, na kterou pozval veřejnost. Doprovodily ho zhruba dvě desítky smířlivějších odpůrců parku. Ti radikálnější s transparenty výšlap tentokrát ignorovali a zůstali doma.
„Už deset let posloucháme stále stejné argumenty ministerstva, že zdejší území potřebuje zvýšenou ochranu. A deset let jsme proti, stačí současná už tak přísná ochrana. Je to jen politické rozhodnutí. Naprostá většina místních národní park nechce. Jsme občané tohoto státu a stát jde přitom proti nám,“ vyjádřil svůj názor k plánu vlády vyhlásit park Jan Kravec z Nižboru, který si na ministra počkal před nižborským nádražím, do lesů se s ním ale už nevydal.
Má rovněž obavy, že po vyhlášení národního parku se na Křivoklátsku násobně zvýší počet turistů, což negativně ovlivní další vývoj nyní relativně poklidné rekreační oblasti pro obyvatele Kladenska a Prahy.
Dotacemi si nás nekoupíte, odmítají národní park starostové z Křivoklátska |
Janu Komárkovou a Ludmilu Veverkovou, rovněž z Nižboru, přivedla na procházku s ministrem hlavně zvědavost. „Jde nám o to, abychom dal mohli chodit do lesa na procházky, sbírat houby pro vlastní potřebu. A na to jsme se přišli zeptat. Ministr nám řekl, že o to nemusíme mít strach. Tak snad slovo dodrží,“ řekla Ludmila Veverková. „Už nyní je tady v letní sezoně a hlavně o víkendech plno. Máme tu tři restaurace a ty nám úplně stačí. Další hospody a penziony tu nepotřebujeme,“ dodala Jana Komárková.
Další zajímaly otázky sjízdnosti Berounky pro vodáky, cyklistické cesty, hospodaření v lesích, udržování stavů volně žijící zvěře, ekonomické záležitosti provázející vznik a další provoz parku…
Ministr Hladík konstatoval, že zásadním problémem je, že obyvatelé Křivoklátska stále nemají o národním parku dostatek informací. „Přitom se pro ně v případě jeho vyhlášení nezmění vůbec nic. Dál budou moci chodit do lesa, sbírat tam houby i klestí. Nijak to neovlivní vodáky, rybáře, ani včelaře, kteří mě překvapili svými obavami, že v lesích na území parku nebudou moci mít úly se svými včelstvy. Zásadní změna se však týká hospodaření v lesích na území parku. To je hlavní cíl jeho vyhlášení,“ prohlásil Hladík s tím, že v návštěvách Křivoklátska bude pokračovat.
Místní nechtějí Národní park Křivoklátsko, nepřesvědčila je ani ministryně |
Představitele místní samosprávy vyzval k větší vstřícnosti k jednání a dialogu. Zároveň jím slibuje jakési smlouvy o smlouvě budoucí o jednotlivých zónách s různým stupněm ochrany přírody, péče o park a podobně.
Ministerstvo stále ještě vyřizuje připomínky dotčených obcí i vlastníků pozemků a nemovitostí. V létě by se problematikou národního parku měla zabývat vláda a na podzim je očekáváno projednání novely zákona poslaneckou sněmovnou.
Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko má vláda v programovém prohlášení. Zástupci obcí preferují zachování stávající chráněné krajinné oblasti, poukazují na to, že Křivoklátsko je kulturní krajina a unikátní příroda zde tedy vznikla i lesnickou činností. Ministerstvo v záměru vyhlášení uvádí, že park má chránit rozsáhlý vnitrozemský komplex převážně listnatého lesa nižších poloh s velkým podílem přirozených či lidskou činností málo ovlivněných ekosystémů. Podle návrhu ministerstva má zamýšlený NP Křivoklátsko zabírat 116 kilometrů čtverečních, tedy 16 procent současné chráněné krajinné oblasti.
