Naopak vůči společnosti ČEZ zůstávají investoři spíše chladní. Akcie energetického gigantu ČEZ totiž od začátku roku odepsaly už skoro jedenáct procent. Banky jsou naopak v zelených číslech. Z těch, které se obchodují na pražské burze, si nejlépe vede Erste: od začátku roku její akcie stouply téměř o 24 procent. Daří se také Komerční bance, která si připsala za stejné období skoro dvacet procent.
Moneta naopak koncem týdne znatelně oslabila: ze čtvrtečních 103,4 koruny za akcii na pátečních 97 korun. Podle analytika Komerční banky Bohumila Trampoty ale nejde o nic znepokojivého. „Páteční propad je způsobený tím, že od pátku se akcie Monety obchodují již bez nároku na dividendu ze zisku loňského roku,“ vysvětluje analytik. „Akcie v takový den zpravidla oslabí o hodnotu čisté dividendy. Akcie Monety ale oslabily o trochu méně, takže se dá říct, že vlastně rostly,“ dodává.
Daří se i zbrojařům
Komě bank dosahují solidních výsledků i zbrojaři. Akcie České zbrojovky od ledna posílily o téměř dvacet procent.
Podle analytika Bohumila Trampoty jsou nyní banky u investorů oblíbené, protože dosahují silných hospodářských výsledků. Zároveň investorům nabízejí atraktivní dividendu. Například Komerční banka nedávno schválila dividendu ve výši 82,66 koruny na akcii.
„Roli hraje hospodaření bank, daří se jim a zvyšují dividendy. Lidé své úvěry bankám splácí, podniky mají tendenci si více půjčovat. Výsledkům na burze se proto nedivím,“ shrnul pro iDNES.cz analytik investiční společnosti XTB Jiří Tyleček. Dokonce by podle něj některé banky mohly být i výš, konkrétně mluví o Monetě i Komerční bance.
Cenné papíry bank obchodovaných na pražské burze rostou navzdory tomu, že v posledních dnech ožívá diskuse o zavedení sektorové daně, která by se vztahovala na veškeré zisky v tuzemsku působících bank.
Jedním z impulzů pro její zavedení je fakt, že banky na dani z mimořádných zisků nezaplatily prakticky nic. Na zálohách odvedly pouze 700 milionů korun, klientsky největší Česká spořitelna dokonce nezaplatila nic. Celkově se loni na zálohách za windfall vybralo 39,1 miliardy korun, za letošní první čtvrtletí 13 miliard korun. Drtivou většinu z této částky zaplatil ČEZ. „Banky se dani zvládly vyhnout. Kvůli tomu stát přemýšlí, zda zvolit další cesty, jak se k bankovním ziskům dostat,“ míní analytik Tyleček.
ČEZ zachrání drahá elektřina
To, že investory zatím úvahy o danění bank nechávají chladnými, Tyleček vysvětluje tím, že daň se aktuálně nachází pouze v rovině úvah. Zároveň velcí hráči z řad investorů, často ze zahraničí, o dani zatím nemusí vůbec vědět. Pokud by ale daň skutečně nabyla reálných obrysů, akcie bankovních domů na to nevyhnutelně odpoví poklesem. „To může celou burzu výrazně zasáhnout,“ míní Jiří Tyleček.
Zatímco banky se vezou na růstové vlně, situace energetické společnosti ČEZ už tak lichotivá není. Její akcie zraňují neopatrná vyjádření vládních představitelů o možnosti převzetí ČEZ do rukou státu, který je majoritním akcionářem. Situaci zhoršuje právě zmíněná mimořádná daň, kterou stát uvalil na nadměrné zisky energetiků, petrolejářů a bank, aby měl prostředky na dotování drahých energií spotřebitelům. Mimořádná daň platí i letos. ČEZ čeká že státní kase na ní zaplatí 20 až 30 miliard korun.
Do budoucna by se ale situace akcií ČEZ mohla otočit, očekává analytik Tyleček. Důvodem je potenciál růstu cen elektřiny v příštích letech.
Mimořádná daň letos platí. Minoritní akcionáři ČEZ se bouří a žádají zrušení |
Ceny elektřiny na burze nyní sice klesají, podle analytika to ale nepotrvá věčně. „S ohledem na Green Deal a probuzení hospodářství nevidím moc důvodů, proč by elektřina neměla v následujících letech silně růst. Dočkali jsme se sice korekce stavu, který tu byl po začátku války na Ukrajině, to je ale dočasné. Cena elektřiny půjde vzhůru, což by akciím ČEZ mělo pomoct. To se však nestane hned,“ předpokládá Tyleček.
