Jak Írán financuje teroristům jejich operace a pomáhá Rusům

Íránský režim, který je vystaven nejtvrdším sankcím, není lakomý, z čehož těží Hamás i Hizballáh, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.

Íránská islámská republika utrácí stovky milionů dolarů ročně na podporu extremistických hnutí na Blízkém východě. Režim, který je vystaven nejtvrdším sankcím, není lakomý. Teherán vydělává peníze z prodeje ropy a černého kaviáru, které pak jdou Hizballáhu nebo Hamásu. Státní úřady perou špinavé peníze z nelegálních aktivit, vláda bere svým vlastním občanům peníze ze stále se zvyšujících daní, a dokonce dostává peníze od Ruska výměnou za pomoc při zabíjení Ukrajinců.

“Nikdy jsme neskrývali skutečnost, že celý rozpočet Hizballáhu, všechny naše příjmy a výdaje, všechno naše jídlo a pití, všechny naše zbraně a všechny naše rakety pocházejí z Íránské islámské republiky,” řekl v roce 2016 šejk Hassan Nasralláh, šéf libanonského Hizballáhu.

Kolik přesně Hizballáh dostává z Teheránu, není snadné odhadnout. Všechny tyto finanční toky jsou skryté a analytici musí pracovat s nepřímými daty, úniky, a dokonce i jen spekulacemi. Nejběžnější číslo je asi 700 milionů dolarů ročně. Dalších 100 milionů dolarů jde palestinským skupinám, jako je Hamás, Islámský džihád a další. A pak jsou tu jemenští Hútíové, několik šíitských ozbrojených skupin v Iráku a řada dalších příjemců íránské vojenské pomoci roztroušených po celém Blízkém východě. To znamená, že Irán musí vynaložit asi miliardu dolarů ročně na všechny tyto aktivity. Na Írán docela působivá částka, vzhledem k tomu, že skutečný (a nepočítaný podle oficiálního směnného kurzu íránské centrální banky) vojenský rozpočet Islámské republiky v roce 2022 nedosáhl ani 7 miliard v dolarech.

Írán má už dlouho vážné potíže s naplňováním rozpočtu. A to navzdory zásobám ropy a stále rostoucímu vývozu exotických produktů, jako je černý kaviár a maso beluga. Ekonomika státu velmi trpí kvůli západním sankcím. Teherán je připraven přilákat západní investice do svého ropného a plynárenského sektoru, do rozvoje obchodní flotily, a dokonce i do bankovního systému. Kvůli těmto sankcím, které byly částečně zrušeny Barackem Obamou, ale plně obnoveny Donaldem Trumpem v roce 2018, íránský riál vůči dolaru neustále oslabuje.

Výsledkem je, že rozpočet v reálných hodnotách je rok od roku méně působivý. Například předtím, než Trump zavedl sankce, jen obranný rozpočet Islámského státu přesáhl 21 miliard dolarů. Dokonce i současná třetina vojenského rozpočtu nutí státní aparát přijímat krajně nepopulární opatření, jako je zvyšování daní z automobilů a nemovitostí a odmítání indexace platů zaměstnanců státních podniků nebo státem propojených průmyslových odvětví. A není důvod očekávat, že se situace v blízké budoucnosti zlepší.

Spojené státy zařadily Írán na seznam států podporujících terorismus, což ve skutečnosti vyřazuje Teherán z legální ekonomické činnosti. Oficiálně může prodávat a kupovat pouze zboží a za podmínek, které Západ dovolí. Logika velí, že v situaci permanentní hospodářské krize, s rekordní inflací a neustálými protesty Íránců unavených chudobou by vláda měla přehodnotit jak své vztahy s okolním světem, tak své výdaje. Ale to není prioritou vládnoucího režim ajatolláhů. Jejich prioritou je globální islámská revoluce, a proto teroristé z Hamásu, které Teherán považuje za jeden z hlavních nástrojů této revoluce, budou i nadále dostávat své miliony, i když obyčejní Íránci jsou hladoví.

Režimy obcházení sankcí

Aby mohl financovat své chráněnce, vybudoval Írán celý systém relativně legálních, pololegálních a zcela ilegálních struktur, které bez ohledu na to, co se děje se státním rozpočtem, vydělávají peníze a převádějí je spojencům. Některé z těchto struktur existují již desítky let a některé jsou novější.

Mezi ně patří fiktivní společnosti pro prodej sankcionovaných íránských výrobků, které se hromadně otevírají ve Spojených arabských emirátech (SAE). Poměrně liberální ekonomická legislativa tohoto emirátu umožňuje Íránu registrovat je na jméno společností, které prodávají sankcionované zboží (jako jsou například chemikálie). Ve skutečnosti se však jedná o prádelny nelegálních peněz pro ajatolláhy.

Během několika měsíců v letech 2022-2023 Američané sledovali příjem nejméně 160 milionů dolarů na účtech těchto společností (ne všechny jsou spojeny s Íránem, existují i takové, které pracují v zájmu jiných států, jako je Rusko, ale většina skořápkových společností má stále příjemce v Teheránu). Washingtonu se to nelíbí, a stále více trvá na tom, aby Spojené arabské emiráty zpřísnily své zákony a zavřely všechny tyto společnosti.
Mimochodem, během krátkého období oteplování vztahů s okolním světem sama vláda islámské republiky zvažovala možnost přijetí zákonů zaměřených na boj proti praní špinavých peněz. Všechny tyto pokusy však zablokovala Rada dohlížitelů, shromáždění teologů loajálních režimu, jíž jsou předkládány všechny zákony schválené parlamentem a bez jejího souhlasu žádný z nich nemůže vstoupit v platnost. Strážci režimu jednoduše zablokovali všechny pokusy o schválení takových zákonů právě kvůli obavám, že by to ztížilo financování Hamásu, Hizballáhu a dalších jim podobných skupin.

Drony za hotovost

Íránci také získali desítky milionů dolarů z prodeje kamikadze dronů Šahíd do Ruska, které Rusové používají k útokům na ukrajinská města a ničení ukrajinské civilní infrastruktury. Peníze na drony jsou do Teheránu doručovány z Moskvy v hotovosti v letadlech. Pouze jeden takový let v srpnu 2022 přinesl z Ruska přibližně 140 milionů eur. Tyto peníze se používají mimo jiné k financování mezinárodního terorismu, a proto americká vláda nabízí značnou odměnu každému, kdo poskytne informace, které mohou tento obchod ukončit.

Revoluční gardy

Je důležité poznamenat, že na íránské straně jsou stranou dohody Islámské revoluční gardy, elitní formace ozbrojených sil země, která je přímo podřízena velkému ajatolláhu Chameneímu. Jak název napovídá, gardový sbor byl vytvořen za účelem ochrany a šíření myšlenek islámské revoluce. A byl to právě on, kdo byl zodpovědný za navazování kontaktů se zahraničními skupinami.

Za tímto účelem v rámci sboru operují takzvané jednotky Quds, což je formace přímo odpovědná za spolupráci se zahraničními přáteli Íránu. Americká vláda dokonce identifikovala důstojníky jednotek Quds, kteří dodávají peníze a zbraně Hizballáhu, Hamásu a podobným skupinám. Peníze jsou předávány v hotovosti a zlatě, převáděny na účty bílých koní v bankách na Středním východě a posílány do kryptopeněženek. Sbor využívá všech metod, které jsou v současné době k dispozici k financování svých klientů.

Islámské revoluční gardy (IRGC) na to dostávají peníze jak z obranného rozpočtu (dostává značnou část prostředků určených pro armádu, ale co přesně, je státním tajemstvím), tak z jiných zdrojů. Elitní formace íránské armády zcela nebo částečně vlastní společnosti zabývající se stavebnictvím, nákladní dopravou, těžbou ropy a řadou dalších průmyslových odvětví.
Pouze jedna z těchto společností, Khatam al-Anbiya, zaměstnává až 170 000 lidí a dostává miliardy dolarů na realizaci státních zakázek ve výstavbě. Dolary, které jdou na vojenské účely se, ale nijak neodrážejí v obranném rozpočtu. IRGC vlastní podíl v íránské společnosti Bahman, která do roku 2018 montovala vozy licencované japonskou Mazdou v Íránu. Japonci ukončili spolupráci s Bahmanem poté, co Američané pohrozili, že uzavřou americký trh pro Mazdu. Ve stejné době a ze stejného důvodu opustil Írán také jihokorejský Hyundai, jehož vozy se montovaly v továrnách Kerman Khodro.

Technicky vzato, Kerman Khodro nepatří do IRGC (nebo o tom zatím neexistují dostatečné důkazy). Vlastníkem 50 % společnosti je však charitativní nadace Movla al-Muwahidin, v jejíž správní radě je mnoho důstojníků jednotek Quds a generálním ředitelem byl Hamid Arabnejad, osoba na americkém seznamu teroristů a bývalý velitel IRGC.
Nejcennějším aktivem tohoto fondu je společnost Mahan Air, která donedávna spojovala Teherán s několika evropskými metropolemi a sankce byly uvaleny až v roce 2018. Mahan Air je plně vlastněn nadací Movla al-Muwahidin Foundation. Společnost nejen vydělávala peníze pro zahraniční teroristy, ale podílela se i na jejich dopravních službách. Je známo, že její letadla byla používána k přepravě vybavení a vojáků z Íránu do Sýrie.

Tento druh charitativních nadací, které jsou jak úspěšnými podniky, tak úzce propojenými s IRGC, jsou jedním z hlavních pilířů finančního blahobytu Hizballáhu a podobných organizací. V Íránu existují desítky nadací, jejichž zakládací listina uvádí jako hlavní činnost pomoc chudým a nemocným. Za účelem poskytování této pomoci se fondy mohou zapojit do hospodářských a finančních činností, vlastnit podíly v podnicích a společnostech. Nepodléhají finančním kontrolám ze strany vládních agentur a platí minimální daně.

Tyto nadace mohou skutečně pomáhat potřebným, ale již dlouho jsou zdrojem neformálních – a velmi velkých – příjmů pro elitu Iránu.
Samotná Mostazafanova nadace vlastní stovky podniků a její majetek se před několika lety odhadoval na více než 2 miliardy dolarů. Americká vláda poukazuje na to, že charitativní aktivity nadace jsou jen zástěrkou pro finanční podvody v zájmu íránských úřadů a obecně nadace nepomáhá chudým Íráncům, ale naopak zbavuje majetku ty, kteří jsou režimu nežádoucí.

Zabavení finančních prostředků obyvatelstvu

Vyvlastnění majetku je dalším nástrojem k vydělávání peněz, a to i v zájmu zahraničních teroristů. Íránci jsou také zbavováni svého majetku z politických důvodů: může jim být odebrán za neloajalitu vůči úřadům, například za účast na protestech. To, co je odebráno, se obvykle přenese na správu těch samých nadací, které mají pomáhat Íráncům, ale ve skutečnosti slouží Hizballáhu a Hamásu.

Obecně platí, že i tváří v tvář stále rostoucímu rozpočtovému deficitu a nuceným škrtům ve vojenských výdajích má Írán stále mnoho zdrojů příjmů, jejichž prostřednictvím může bez námahy udržovat celé zástupné armády po celém Blízkém východě. A tyto zástupné armády se pomalu učí disponovat miliony, které jim jsou každoročně posílány z Teheránu. V roce 2022 tak Američané objevili celou síť úzce propojených finančních společností, které jednaly v zájmu Hamásu. Celkový objem finančních prostředků, které spravovalo tajné finanční impérium Hamásu, přesáhl 500 milionů dolarů.

Zdroj náhledové foto: Mohammad Kassir / Shutterstock.com