Nové srovnání ukázalo, že ekonomika rostla v poslední dekádě slaběji než v době největších otřesů 20. století…
Hospodářský růst Finska byl v posledních letech tak pomalý, že srovnatelně slabá čísla nezaznamenala severská země od recese na začátku 90. let či od let válečných, uvedly finské noviny Helsingin Sanomat.
Z nově zveřejněné analýzy vyplývá, že růst byl v posledních letech nejpomalejší od první světové války a občanské války v zemi v roce 1918. Ukázala to studie ekonoma Lasse Corina, který zkoumal desetiletou průměrnou změnu finského hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele v letech 1870-2022 (a odstranil přitom vliv jednotlivých vzestupů a poklesů). Corin zdůrazňuje, že finská ekonomika dosud nikdy netrpěla takovou stagnací jako v současnosti, a to ani ve srovnání s dobou recese po rozpadu SSSR nebo druhou světovou válkou.
Finsko si zvláště v 90. letech prošlo těžkou bankovní krizí, která souvisela s kolapsem sovětského obchodu, devalvací a masovou nezaměstnaností.
Podle údajů, které Corin shromáždil, činil desetiletý průměrný růst finského HDP na obyvatele v desetiletí bankovní krize, tedy v letech 1984-1993, přibližně 0,90 %, zatímco v letech 2013-2022 to bylo jenom 0,67 %. V desetiletí druhé světové války, tedy v letech 1938 až 1947, činila odpovídající změna HDP 0,74 %.
Finsko dnes ale není výjimkou. Zpomalil se totiž i hospodářský růst ve Švédsku a Dánsku, a to ve srovnání s vývojem od roku 1970. Analýza také ukázala, že severské ekonomiky rostly jen do začátku globální finanční krize.
V současnosti je jedním z faktorů, které zřejmě ovlivňují pomalý růst finského hospodářství, zpomalení růstu produktivity, tvrdí nová studie.
Podle Corina je pomalý hospodářský růst v poslední dekádě překážkou v řešení fiskálních problémů země. V roce 2025 se nicméně očekává, že finská ekonomika poroste na úrovni 2 %. Aby se Finsko dostalo do mnohem lepší kondice, bude podle finského ekonoma v dalších letech zapotřebí právě 2% průměrného růstu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.