„Ne že bychom u nás v republice měli vyloženě ptačí imitátory, ale některé druhy napodobují zvuky, které slyší, víc než ostatní. Nejvíc tím jsou známí asi špačci. Přilétají poměrně brzy, často už v únoru. A už se mi stalo, že jsem při zimní procházce najednou slyšel žluvu hajní, která však k nám přilétá až v květnu. Zjistil jsem, že špačci umí žluvy dokonale,“ říká jeden z průvodců Vítání ptačího zpěvu Aleš Jelínek.
Vzpomíná, že jednou z koruny stromu uslyšel dokonce hlas nějakého exota. „Myslel jsem si, že špatně slyším. Ale brzy jsem zjistil, že namísto papouška se ozýval opět špaček. Asi něco pochytil na zimovišti v teplých krajích a tady si to pak zkoušel,“ směje se a dodává, že podobně se chová i slavík modráček, který do svého zpěvu někdy zapojí trylek typický pro jiného ptáka. „Žije především tady na Soosu. Ale je možné jej najít i na rybnících s pobřežním porostem rákosin a orobinců,“ vysvětluje.
Jelínek do přírody chodí první májový den už od devadesátých let minulého století. Tehdy jako mladý člen místní organizace ochránců přírody, dnes už sám učí ostatní, jak ptáky po hlase rozlišit.
Ptačí zpěv je v přírodě nejlépe slyšet za svítání, lákají ornitologové |
„Na jaře si ptáci zpěvem vyznačují teritorium a lákají samičku. Je třeba ale vědět, že mají i jiné hlasy. Například kontaktní či varovné,“ říká s tím, že při vycházce se lidé dozví spoustu zajímavého o samotných opeřencích i přírodě kolem.
A leckdy dostanou příležitost prohlédnout si zpěváčky pěkně zblízka. Například hned následující sobotu 4. května, kdy se v Kynšperku na Libockých mokřadech uskuteční v rámci vítání i odchyt ptáků a jejich kroužkování.
„Ve středu 1. května se v sedm hodin sejdeme před nádražím ve Františkových Lázních. Procházka za ptačím zpěvem nás povede přes parky k rybníku Amerika. Odtud je možné se vydat buď zpět, nebo přes Klest, Komorní hůrku a Stein do Chebu. Doporučuji vhodnou obuv a oblečení do terénu, dalekohled vítán,“ dodává Aleš Jelínek.
