Měření času a využití nebeských těles k navigaci je jedním ze základních účelů astronomie.

Jak kohouti na smetišti

Pravý sluneční čas je vždy svázán s určitým jednotlivým poledníkem. Ve chvíli, kdy bylo potřeba ujednotit čas na celé planetě, bylo potřeba též určit, který poledník bude tím základním. Samozřejmě koloniální mocnosti a ostatně světové velmoci si každá udala svůj poledník a od něj se odvíjel čas dané země a jejich kolonií. Tudíž na počátku novověku existoval hlavní poledník v Paříži, v Kodani, v Petrohradě, v Římě, Jeruzalémě, Pise, dokonce i ve Filadelfii a na ostrově El Hierro. Je jasné, že tím musel zákonitě vznikat neuvěřitelný časový zmatek. To vyústilo na konci 19. století kvůli vývoji dopravy a techniky k nutnosti určit jeden základní poledník pro celý svět. Náhle jakoby se zdálo, že je ctí každé evropské velmoci, aby byl poledník na jejím území. Nejvíce to patrně jiskřilo mezi Francií a Anglií. K určení nakonec došlo v říjnu 1884 ve Washingtonu na speciální konferenci, kde se sešlo 41 delegátů z 25 zemí. Zde se jednalo nejen o základním bodě, kde poledník bude, tedy v Greenwichi, ale též došlo k určení, že všechny zeměpisné délky v rozmezí 180° na východ i na západ by měly být počítány od tohoto poledníku a že všechny země přijmou univerzální den. Ten byl stanoven jako střední sluneční den, který začíná o půlnoci středního slunečního času v Greenwichi a má 24 hodiny. Též se určilo, že námořní a astronomický den by všude měly začínat o střední půlnoci. Hlasování dopadlo v poměru 22:1 pro Greenwich, proti hlasovalo dnešní Haiti a hlasování se zdržela Brazílie a Francie propagující pařížský poledník.

POHLED DO VESMÍRU

Kanárské ostrovy jsou astronomicky velice významným místem. Vlastní největší sluneční dalekohled v Evropě a třetí na světě – Gregor. Teleskop byl vybudován na observatoři Teide na Tenerife a své znalosti tu přiložily k dílu i čeští odborníci z Akademie věd ČR.  Gregor má sice hlavní zrcadlo o průměru 1,5 m, ale největším v Evropě již dlouho nezůstane. V minulém roce započala stavba Evropského solárního teleskopu (EST), který společně buduje hned sedm zemí Evropy.  Hlavní zrcadlo bude mít průměr přes 4 metry a dokončen bude kolem roku 2028. Nicméně Kanárské ostrovy o svou čest nepříjdou, EST je taktéž budován na jejich území, i když tentokrát na ostrově La Palma.

Mix poledníků

Konference tedy určila jediný a pravý nultý poledník, zároveň s tím vyřadila všechny ostatní poledníky, aspirující na tento post. Většina z nich byla víceméně daná politicky, nicméně vypadl i ferrský poledník na Kanárských ostrovech, který do té doby platil za základní. Své jméno nesl podle ostrova El Hierro, jemuž se též říká, respektive říkalo Ferro. Kanárské ostrovy dříve platily za konec známého světa a tento ostrov je nejzápadnější z nich, proto byl původní nultý poledník určen zde. První, kdo definoval známý konec světa na El Hierro, byl v druhém století před Kristem Marinos z Tyru. Z jeho práce vycházel i významný geograf, astronom a astrolog Klaudios Ptolemaios, jehož shrnutí starověké astronomie, astrologie a geografie platily jako důvěryhodný zdroj až do novověku. O umístění nultého ferrského poledníku se začalo spekulovat po dlouhých staletích, a to v době zámořských objevů. Tehdy si každá z evropských mocností vybrala vlastní nultý poledník, Španělé jej měli v Toledu, Holanďané na Tenerife, Portugalci na ostrově Terceira.

Takto vypadá místo bývalého nultého poledníku nyní:

Nahrazování a paradoxy

Aby došlo k sjednocení poledníků, nebo lépe uznání jednoho (obdobně jako roku 1884 ve Washingtonu) svolal král Ludvík XIII. roku 1634 nejvýznamnější evropské geografy a astronomy. Ti se shodli na ponechání nultého poledníku na El Hierru. Během dalších dvou století začal ferrský poledník ztrácet na významu a začínal být nahrazován poledníkem pařížským a o něco později poledníkem v Greenwichi. Též se ukázalo, že poledník byl již dávnými astronomy chybně geograficky určen. Tak se stalo, že Ptolemaios podle něj určil zeměpisnou délku Středozemního moře na až 62°, o šestnáct století později další významný kartograf Gerhard Mercator tu samou délku určil na 52°. Bohužel oba pánové se mýlili, dnes víme, že jde o délku 42°. Dalším paradoxem je, že podle moderních technologií byl původní ferrský poledník zaměřen mimo El Hierro a procházel východně od jeho pobřeží.

MIMOZEMSKÉ POLEDNÍKY 

Trampoty s poledníky nejsou jen pozemské. Například při popisu jiných nebeských těles se používají obdobně libovolně definované základní poledníky jako v minulosti. Základní poledník na Měsíci byl tak definován přesně uprostřed jeho přivrácené strany. Základní poledník najdeme i na Marsu. Na něm nultý poledník prochází kráterem Airy-0. Tento kráter byl pojmenován na počest britského astronoma sira George Airyho (1801–1892), který postavil v roce 1850 teleskop v Greenwichi.

Zdroje: sciencedaily.com, est-east.eu,