Nohy, všude samé nohy
Základním rozeznávacím znakem mezi mnohonožkami jsou jejich nohy, respektive jejich počet. Zatímco mnohonožka nese na každém tělním článku 2 páry nohou, stonožka jen jeden. Stačí opravdu jen trochu praxe, doslova jen párkrát se podívat, a už si je nikdy nespletete. V případě mnohonožek je běžný standard kolem tří stovek nohou. „Platí to i pro nejdelší žijící mnohonožku Archispiropterus gigas z Afriky, která dorůstá délky přes 33 centimetrů a má 256 končetin,“ vysvětluje biolog a popularizátor biologie Jaroslav Petr ve své knize Desatero pohybů.
Toto všechno patří k mnohonožkám.
Zároveň připomíná nový objev, mnohonožku Eumilipedes persephone, která má neuvěřitelných 1 306 nohou. Trumfla tak do té doby „nejnohatější“ druh Illacme plenipes se 750 končetinami. Zajímavé na tom je, že současný rekordman žije pod zemí, chytil se do pasti 60 metrů pod povrchem. Není proto vyloučeno, že další objevy, možná ještě více „nohaté“ mnohonožky, se skrývají kdesi v hlubinách. Zatím není jasné, čím se v šedesátimetrové hloubce může mnohonožka živit, jasné ale je, že má dlouhé střevo, což znamená delší čas na trávení, tedy získání většího množství živin z pozřeného materiálu.
Padesátikilová mnohonožka
Z druhohor známe obří vážky i dinosaury, ale o mnohonožkách se moc nemluví. Přitom ta největší dorůstala délky kolem dvou metrů a mohla vážit až 50 kilo. Představte si mnohonožku stejně těžkou jako pytel cementu. Tato mnohonožka rodu Arthopleura byla zřejmě dravá podobně, jako jsou dnešní stonožky. Možná je dobře, že se dnešních časů nedožila. Naštěstí dnes se mnohonožky živí rozkládajícím se listím a dalším biologickým materiálem. A občas se stanou obětí stonožek, které jsou nekompromisní lovci. Mají rády vlhko, takže se snadno dají najít pod kameny, kůrou a dokonce v houbách.
„Angličtina však používá pro mnohonožky termín millipedes, přeložitelný jako tisíc nohou.“
Ivan H. Tuf, Karel Tajovský, časopis Vesmír
11 měsíců pod vodou
Nemusíte vyrazit jako kluci z Cesty do Pravěku do druhohor, stačí na exotickou dovolenou. Šance, že se potkáte s mnohonožkou je násobně vyšší, než že se potkáte třeba s hadem. Celosvětově jich je kolem 12 000 druhů, a některé mají neuvěřitelné schopnosti, jak přežít. Ukázalo se, že během obrovských povodní jsou některé druhy schopny přežít až 11 měsíců pod vodou. U mnoha jiných skupin členovců by to znamenalo smrt, protože nežijí moc dlouho.
Vietnamská mnohonožka z národního parku BA BE
Ovšem u mnohonožek je to jinak, jejich délka života se pohybuje mezi 7 – 10 lety. „Nohy jim přirůstají celý život a díky tomu jsou nejen čím dál delší, ale i silnější a schopnější protlačit své tělo existujícími půdními póry,“ dodávají další podrobnosti biologové Ivan H. Tuf a Karel Tajovský v časopise Vesmír. Pokusy dokázaly, že mnohonožky jsou fotofobní, tedy, že se vyhýbají světlu. Takže pokud chcete nějakou najít, třeba jen abyste zkontrolovali, že skutečně má dva páry končetin na každém tělním článku, stačí obrátit pár kamenů v zastíněném lesním porostu. A nebojte se, nekousnou vás.
Zdroj: J. Petr: Desatero pohybů, ČRo, Milipede Facts, Vesmír
