Na 30. dubna připadá tradičně filipojakubská noc, neboli pálení čarodějnic. Po republice se rozhoří ohně (hlavně opatrně!), protože podle dávné tradice se noci z dubna na květen připisuje magická moc, protože roční období je na půli cesty mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Nás tyto oslavy vedly k zamyšlení, jaké plamenomety, ohňochrliče a žáropaly by mohly oslavy nejen usnadnit, ale hlavně zpestřit. Vybíráme proto nejlepší plamenomety, které by nebe filipojakubské noci rozzářily pořádnou fireshow. 

Aleš Smutný – Firebat ze StarCraftu  

Co je lepší než jeden plamenomet? Dva plamenomety! Ty herní většinou zůstávají daleko za realitou a slouží spíš jako plamenné brokovnice, ale to jim často neubírá na efektivitě (nebo alespoň efektnosti). Skvělým případem je Firebat ze StarCraftu. Když jsem opancéřovanou jednotku dostal poprvé pod kontrolu, říkal jsem si, že nic nemůže být lepšího. Obrněný plamenometčík! Střez se, galaxie!

zdroj: Blizzard

Samozřejmě, Firebat měl dostřel asi jako bublifuk a spíš než proud ohně střílí ohnivé koule… ale i to stačí! Popravdě, v prvním StarCraftu jsem je zase tak moc nemiloval, protože jsem preferoval vyhrávat války artilerií a když se něco přiblížilo na dostřel plamenometu, bylo zle. Až ve dvojce jsem objevil lásku k těmhle pyromaniakům.

Když jich bylo víc, dokázali udělat krásnou pekelnou lázeň a byli ničiví hlavně, když je člověk nacpal do bunkru. Ve chvíli, kdy si nebohá AI myslela, že překonala to nejhorší a bude moct zničit můj nuzný bunkřík, čekala ji ohnivá stěna v podobě Firebatů, kteří ze střílen chrlili, co jim napalm stačil. Není to tedy napalm, ale vznětlivé plasma palivo, ale… komu záleží na názvu, hlavně když grilovaní Zergové vesele praskají. Ready to roast!

Pavel Makal - Flammenwerfer 35 z Return to Castle Wolfenstein

Vánoce roku 2001 budu mít navždycky spojené s Return to Castle Wolfenstein. Měl jsem tehdy ještě pořád dostatečně nové PC (no, bylo půl roku staré, což v té době znamenalo skoro věčnost), abych si mohl užít nádhernou grafiku enginu id Tech 3, který mě krátce předtím ohromoval v Quake III Arena.

Return to Castle Wolfenstein měl všechno: Parádní technické zpracování, spoustu nácků k postřílení, nevídané naskriptované sekvence (pamatujete, jak na vás náckové začali střílet skrz podlahu?) a v neposlední řadě také skvělý arzenál zbraní v čele s parádně zpracovaným plamenometem.

zdroj: Activision

Vlastně si nepamatuju, jestli jsem tuhle brutální zbraň vzal do virtuálních rukou v některé z předchozích her, určitě ale žádná z nich nedokázala ohnivou smrt ztvárnit tak nekonečně zábavně. S plamenným proudem jste navíc na obrazovce mohli malovat obrazce! Jistě, MP40 měla fantastický zvuk a rotačák Venom působil neskutečně vražedně, mně ale navždy zůstanou hřejivé vzpomínky na flambované Soldaten.

Jakub Malchárek - Plamenomet z Helldivers 2

Plamenomet v Helldivers 2 je nádherná zbraň čistého chaosu, která je definicí toho, o čem Helldivers 2 vlastně  jsou – zběsilá řežba, při které „malá nehoda“ dokáže poslat do kytek celý váš tým. A nic nedokáže pročistit řady Helldiverů tak jako flamethrower.

Jestli si totiž myslíte, že spalujícími plameny rozpoutáte peklo jenom mezi ničemnými terminidy, docela si zahráváte s ohněm (he he). Spalující žár má totiž tendenci se nezřízeně rozlézat všude kolem. Poškození ohněm je pro obránce řízené demokracie zatím stále zničující, a pokud do pár vteřin na hořící koudel u zadku nezareagujete okamžitým vpíchnutím stimpaku, zbyde z vás jen doutnající oharek.

zdroj: Arrowhead Game Studios

Plamenomet je v Helldivers 2 tak spíše volbou pro psychopaty, kteří si více než v taktickém postupu libují v naprosté destrukci a nezřízeném šílenství, které parádně vystihuje citát ze snímku Temný rytíř: „Někteří lidé se chtějí jenom dívat, jak svět hoří.“ A pokud nějakého takového maniaka máte v týmu, je dobré si jej v přestřelkách držet od těla, protože jste jen krůček od smrti.

Nemluvě o tom, že po desítkách hodin jsou pro naši skupinku šiřitelů demokracie stále největší problém automatoni Hulk. Obrovský plechový robot toho nejen zatraceně hodně vydrží, ale také je vyzbrojen, hádáte správně – plamenometem. Jeden zášleh z opancéřované pěsti vás smázne rychleji, než byste řekli: „Za Superzemi!“

Patrik Hajda – Pálivý párek z Vampire Survivors

Vyloženě plamenomet ve hře Vampire Survivors asi není (byť značně vylepšená ohnivá hole k němu nemá moc daleko), ale je tu jeden prvek, s nímž se pokaždé cítím tak mocně jako vysloužilá herecká legenda Rick Dalton z konce snímku Tenkrát v Hollywoodu.

Jmenuje se Nduja Fritta Tanto a je to taková ta zářivá brambora, která se tu a tam objeví na zemi. Po jejím sebrání se na pár vteřin z vás samotných stane plamenomet, jehož síla bývá často daleko vyšší než všechny vaše útoky dohromady.

zdroj: poncle

Díky tomu během chvilky smažete všechny problémy, které se na vás ženou ze všech stran. Je to naprosto jednoduché, vizuálně nijak zvlášť opojné, ale stále tak působivé. Hlavně se ale nic nevyrovná pocitu, když si na pár vteřin připadáte jako bůh, jste neporazitelní a naprosto nikdo vašemu ohnivému dechu neodolá.

Adam Homola - Pyro z Team Fortress 2

Obecně vzato mi k srdci nepřirostl asi žádný herní plamenomet, ostatně ono jich zase ve hrách tolik není, respektive nejde o takovou všudypřítomnou samozřejmost jako kulomety nebo třeba brokovnice. Když jsem přesto zapátral hluboko v paměti, vzpomněl jsem si vlastně na starého dobrého Pyra z Team Fortress 2.

Jeho primární zbraní byl právě stylový plamenomet vypouštějící nepřetržitý proud ohně, který pálil všechno, co mu přišlo do cesty. Pyro tak vynikal v boji na krátké vzdálenosti, což jsem zrovna v Team Fortress 2 preferoval. Rozsévat zkázu a absolutní paniku mezi hloučky nepřátel bylo díky plamenometu stejně uspokojivé jako účinné.

zdroj: Valve

Plamenomet pak ještě hezky doplňovala pistole na světlice, která dokázala zapálit nepřátele z dálky. Hlavní síla Pyra ale ležela v boji na blízko, kdy stačilo vykouknout zpoza rohu, zapálit všechno, co se hýbe, a pak se zase rychle stáhnout do bezpečí. Oběť totiž vždycky ještě chvilku hořela, a tak leckdy stačilo počkat a slíznout smetánku, když už jste se boje přímo neúčastnili, zatímco zapálený nebožák jednoduše uhořel.

Za mě tak nejvíc vynikal Pyro jako celek – primárně kvůli plamenometu, postrachu špionů, ale i díky ostatním schopnostem a synergiím se spoluhráči. A možná právě proto na Pyra vzpomínám dodnes.