15.5.2024 | Svátek má Žofie


VÝKUPNÍ CENY: Solárníci, je co slavit

1.5.2024

Čeští solární lobbisté si mohli o víkendu otevřít lahve drahého šampaňského, protože se otevřela cesta k dalšímu solárnímu Klondike, který jim zajistí mnohamiliardové zisky. Přitom jsme ještě ani nesplatili první solární tunel, který na základě šílených výkupních cen elektřiny (včetně inflační doložky) z občasných zdrojů energie (OZE) přijde v letech 2010 až 2030 na bilion korun, z toho 800 miliard obdrží provozovatelé velkých solárních zdrojů. To je mj. cena za nové jaderné bloky.

České domácnosti a podniky se rozčilovaly, že vláda ČR od ledna 2024 opět vrátila do regulované složky ceny za elektřinu poplatek za OZE (POZE) ve výši 0,60 Kč za každou spotřebovanou kilowatthodinu, když za energetické krize to převzal státní rozpočet. Ovšem je to bohužel jen „závdavek“ na nové platby, jež čekají české daňové poplatníky zcela jistě čeká, ať přímo v ceně elektřiny, nebo prostřednictvím daňových odvodů do státního rozpočtu. Evropský parlament 11. dubna totiž schválil reformu evropského trhu s elektřinou (https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20240408IPR20316/parliament-adopts-reform-of-the-eu-electricity-market). V jejím rámci dostaly solární a další OZE povolení, aby mohly využívat tzv. rozdílové smlouvy (contract for difference). Výrobci energie z nových solárních (FVE), větrných (VTE) a dalších OZE díky těmto smlouvám vlastně dostanou garantovanou výkupní cenu.

Tím se má zajistit existence těchto zdrojů v energeticky nejisté situaci, kdy stát, tedy daňoví poplatníci uhradí výrobci prostředky, pokud budou ceny elektřiny příliš nízké, a naopak výrobce bude kompenzovat ze svého příliš vysoké ceny elektřiny zpětně státu, potažmo zákazníkům. Tyto smlouvy dávají smysl u tak kapitálově náročných investic se syndikovanými úvěry, jako je typicky jaderná energetika, kdy ovšem po 20-30letých odpisech se při životnosti nových bloků 80-100 let tato investice bohatě vrátí s obrovskými zisky. Tenhle princip se uplatní i při stavbě nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Jak loni v květnu konstatovala analýza světově nejlepšího investičního fondu Bank of Amerika (chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/Odkaz), jaderná energie je zdaleka nejlepší investicí ve všech hlediscích, naopak dle 2. největší banky USA jsou solární a větrné zdroje neefektivní a nemohou existovat bez „věčných dotací“.

Nyní ovšem ve vedení Evropské unie, kde dosud zelená a levicová většina se skřípěním zubů akceptovala jadernou renesanci v 11 zemích členských zemích za vedení Francie, která postavila mírovou energii z atomu na roveň OZE, došlo k přijetí výše zmíněného špinavého kompromisu. Chcete-li rozdílové kontrakty na jádro, musíte je povolit i na OZE. V čem je amorálnost takové řešení? Zatímco jaderné zdroje dle oficiální statistiky spolehlivě fungují 83 % z času v roce, nespolehlivé, přerušované a nestabilní solární elektrárny jen 13 % z času roku. Dobře je to patrné na faktu, že loni v prosinci instalovaná kapacita FVE velká jako JE Temelín se podílela na čisté výrobě a spotřeb elektřiny z 0,53 % (JE Dukovany a Temelín dohromady ze 40 %). Proto dle záměru zelených plánovačů všude v EU se má zásadně zvýšit kapacita FVE a VTE, aby ty mizerné zlomky procent v zimní čase (ne)výroby se aspoň částečně zvýšily na jednotky procent. Jak na energetickém Business Fóru 16. dubna v Praze uvedl hlavní ekonom ČEZ Pavel Řežábek jako správnou vizi pro ČR pro rok 2030 už ČEZ vidí solární kapacitu 15 GW (v prosinci 2023 zatím dle ERÚ 2,15 GW) a 3 GW ve větru (zatím 0,35 GW), z čehož chce ČEZ do šesti let postavit 6 GW. Střízlivější Národní energeticko-klimatický plán (MKEP) počítá „jen“ s pětinásobením současného stavu na 10,1 GW ve FVE a 1,5 GW ve VTE.

Takže si naprojektujme vizi NKEP na rok 2030 pro hezký letní den, který může klidně zase nastat o Velikonocích. Pojede naplno výkon 4,3 GW z jaderných elektráren, který se nedá rychle odstavovat či zase připojovat, takže pro 10GW výkon (neřkuli firmou ČEZ uvažovaný výkon 15 GW) nebude na trhu doma ani v zahraničí (nadprodukce je a bude všude v sousedních zemích) poptávka. Aby síť nezkolabovala, bude se muset asi většina výroby elektřiny z FVE odstavit a zmařit. Ovšem majitelé solárů za ni dostanou díky rozdílové smlouvě zaplaceno, jak kdyby jejich FVE (či VTE) plně vyráběly. No není to báječný byznys? Majitelé OZWE dostanou i 50 % dotačních peněz na instalaci těchto nestabilních zdrojů a pak díky garantovaným výkupním cenám i provozní dotace ve zajištěných výrobních cenách. Podnikatelské riziko projektů splatitelných za pár let? Nula. Přitom je jasné, že „velcí kluci“ v solárním byznysu zásadně znesnadní, spíše znemožní přetoky z nesmyslně velkých instalací na rodinných domech, jejichž majitelé si naivně mysleli, že svou dotovanou investici ještě zhodnotí prodejem nadprodukce. Vzorem dalšího solárního tunelu je pro české lobbisty Německo, které v garantovaných výkupních cenách loni majitelům FVE a VTE doplatilo v přepočtu 320 miliard Kč, letos se očekává platba 430 mld. a v dalších letech se stoupající kapacitou OZE přes 500 mld. korun ročně.

Aby toho nebylo málo, také nově plánované plynové zdroje elektřiny (PPE) v ČR, kdy plán NKEP počítá s jednou velkou PPE navíc, jež mají být v provozu jen omezenou dobu v roce jako „rezerva“ za přerušované OZE, postaví jejich soukromí investoři jen za podmínky, že budou dostávat tzv. kapacitní platby. Stát (respektive samozřejmě vždy jen daňoví poplatníci) jim musí doplatit i se ziskem rozdíl proti skutečným nákladům a výnosům z regulačně omezené produkce. To vše bude zarámováno zřejmě nesplatitelnými investicemi do neefektivních bateriových úložišť, stejně jako nutností kvůli OZE investovat (dle ERÚ) do roku 2030 posílení a správy přenosových a distribučních sítí 281 miliard korun. To ovšem nebude stačit a bude nutno „reagovat na straně poptávky“, tedy dojde na zásadní regulaci spotřeby, kdy skončí energetický blahobyt spočívající v tom, že domácnosti a podniky dle svého příkonu na jističích mohly 24 hodin denně svobodně čerpat elektřinu.

Zatímco vláda a parlament mrhají silami a dotačními projekty na energeticky zcel okrajové projekty „komunitní energetiky“, v Česku se rychle a bez náhrady spolehlivý zdroji blíží kolaps uhelné energetiky ničené spekulativními emisními povolenkami, tedy daněmi za produkci CO2. To vše bude mít zásadní dopad na růst ceny elektřiny včetně závislosti na dovozu v zimě možná i z jedné třetiny spotřeby. Vláda ČR v pasti prolobbované závislosti na OZE přitom dělá účet bez hostinského: podobně jako z Německa i z Česka začíná odchod průmyslových podniků, které ceny energie a nejistotu stabilních dodávek nemohou akceptovat a jdou za lepšími podmínkami do USA či Asie. Bez průmyslu může Česko na prosperitu zapomenout.

Veřejnost v České republice by měla apelovat na své politiky, poslance a senátory, aby nepřipustili další a možná ještě větší solární tunel v době, kdy ten první ani nebyl splacen. To by nepochybně vedlo k zásadnímu narušení celého společenského řádu republiky. Reformu energetického trhu musí ještě schválil Evropská rada na úrovni šéfů vlád členských zemí EU. Jak se zachová český premiér?