Podvodné útoky, které cílí na platební údaje oběti, jsou bohužel čím dál častější a čím dál rafinovanější. Nejčastější oběti si pak podvodníci vyhledávají mezi občany Prahy a Brna ve věku 40 a 50 let. Tito lidé pak během krátké chvilky přijdou kromě citlivých platebních údajů také o své finanční prostředky, které už jim nikdy nikdo nevrátí. Většinou jejich peníze mizí na různých zahraničních účtech, kde už je policie nedokáže vysledovat.

Hlavním cílem jsou platební údaje

Podvody přitom mohou mít různou formu. Velmi časté jsou takzvané phishingové útoky, kdy oběti přijde email nebo SMS zpráva s inkriminovaným odkazem. Výjimkou však nejsou ani různé podvody na sociálních sítích v podobě falešných reklam, které často využívají jméno a tvář známé osobnosti.

Další známou taktikou kyberzločinců jsou takzvané falešné telefonní hovory. Všechny tyto metody mají jeden společný cíl. Podvodníci tak chtějí získat citlivé osobní údaje a především platební údaje oběti, díky kterým se pak mohou nabourat do jejího bankovního účtu a odcizit všechny úspory.

iZdroj fotografie: Kushan Dhananjaya Marasinghe / Creative Commons / CC BY-SA

Investice a kryptoměny

Velmi populární jsou také různé investiční podvody, které opět cílí na platební údaje oběti. Poslední dobou se rozmohly především investice do kryptoměny. Podvodníci tak využívají nízké informovanosti širší veřejnosti o kryptoměnách a lákají své oběti na pohádkové výdělky. Oběti tak nezřídka dobrovolně naposílají podvodníkům své celoživotní úspory v naději, že je výhodně zúročí.

Většinou si neuvědomují, že se jedná o podvod, dokud už není příliš pozdě. Škody z těchto podvodů nezřídka dosahují i několika milionů korun a jedinou ochranou je vlastní obezřetnost a zdravý úsudek. V těchto případech většinou platí, že pokud to zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, tak se skoro určitě jedná o podvod.

Jak poznat telefonní a jiné podvody, a nenaletět? Jen v loni bylo čtyřicet procent přijatých hovorů podvodných

Falešné telefonní hovory

Podvody, které cílí na platební údaje oběti, většinou nekončí tím, že podvodníci získají pomocí phishingu nebo jiné metody údaje o platební kartě oběti. Dalším krokem je pak takzvaný falešný telefonní hovor, ve kterém se podvodník vydává za pracovníka konkrétní banky. Oběť informuje o tom, že byl napaden její bankovní účet. Jedinou záchranou je podle podvodníka okamžitá změna PIN kódu k platební kartě. Pokud na to oběť přistoupí, jenom tím pomůže podvodníkům celý útok završit a doslova jim předá přístup ke svým financím.