Za reklamní vizuální smog je obecně povaováno zamoření veřejného prostoru agresivní či nevkusnou reklamou, kterou prakticky nelze přehlédnout. Kolik takového smogu je v Mostě?
Vizuálního smogu není v Mostě málo. Ale překvapilo mě, e zde není tolik outdoorové reklamy billboardů, reklamních plachet, nejrůznějích konstrukcí s cedulemi a plakáty. Těmito reklamními nosiči bývají česká města často zcela přehlcena, ale v Mostě se mi jejich mnoství zdá o něco mení ne jinde. Ne e by tu ten problém nebyl, ale mohlo by to být i mnohem horí. V manuálu se vak zaměřujeme na jiný zdroj vizuálního smogu: reklamní označení provozoven, tedy nejrůznějí polepy výloh, blikající nápisy ve výloze, cedule a plakáty, ale i reklamní áčka na chodnících. A v tomto směru je v Mostě spoustu práce. Je tu mnoho budov, které v minulosti byly elegantní architekturou, ale dneska jsou věáky na reklamu. A přitom se dá reklama dělat i vkusně tak, aby místo obohacovala.
Předpokládám, e je to problém předevím centra.
Centrum by mělo být výkladní skříní, je tu navíc i hodně kvalitní architektury. Jene dneska je tahle výkladní skříň zalepená spoustou křiklavě barevných polepů. Elegance budov v centru města, hlavně podél třídy Budovatelů, je zaloena na tom, e zdejí budovy mají v přízemí subtilní, křehkou, prosklenou část, která kontrastuje s těkou, hmotnou částí atik nad nimi. Jene dneska je ta hra křehkosti a tíhy, skla a betonu, naruená tím, e tady je velký polep pláe a palem, vedle toho polep s motivem sýru nebo eny v soláriu. To jakoukoli eleganci zabíjí.
Jak jednoznačně určit, co je jetě hezké a co u ne?
To nejde a ani se o to v manuálu nesnaíme. Kadému můe přijít hezká jiná barva, jiné grafické zpracování, jiné písmo a do toho manuál nemluví. Jeho cílem je spí to, aby si majitelé provozoven poloili některé otázky: Které reklamní prvky potřebuji, aby to pro můj obchod dávalo smysl? Kam mám umístit firemní nápis, aby to ladilo k architektuře i k sousedům? Kam budu umisovat informace o sezonních nabídkách, abych jen nelepil izolepou cedulku na dveře? Manuál mluví víc o mnoství reklamních prvků, správném umístění nebo o maximálních rozměrech. V doporučeních hodně vycházíme přímo z architektury jednotlivých domů. Pravidla, která manuál doporučuje, tvoří takový rámec, základní pravidla hry, a dávají velký prostor tomu, aby je kadý mohl naplnit podle svého vkusu. Pokud se vak ta základní pravidla dodrí, bude ve dohromady více ladit a méně se přebíjet.
Do jaké míry mohou mostečtí magistrátní úředníci diktovat obchodníkům, jakou mají mít reklamu na svých podnicích? Co umoňuje legislativa?
Cílem manuálu ani mosteckého magistrátu není někomu něco diktovat. Manuál spí přináí návrhy a náměty, jak reklamu dělat dobře. Tak, aby byla efektivní pro obchodníka a zároveň nadměrně nezahlcovala veřejný prostor. Legislativa dává určitá základní pravidla, třeba od jakého rozměru si pro reklamní prvek musíte poádat o stavební povolení. Zákon třeba také mluví o tom, e reklamní zařízení nesmějí naruovat architektonický a urbanistický charakter prostředí a my se v manuálu snaíme vysvětlit, co to konkrétně můe znamenat.
Komu je manuál reklamního označování provozen určen?
Hlavně vem, kdo mají v Mostě svou provozovnu a u jde o večerku, kadeřnictví nebo prodejnu oblečení. Ale obecně i vem, kdo se zajímají o podobu města, ve kterém ijí. Snaila jsem se, aby manuál přinesl určitou vizi toho, jak by ulice a náměstí v Mostě mohly vypadat.
Jaké konkrétní kroky a opatření manuál navrhuje pro boj s vizuálním reklamním smogem?
Kromě manuálu vznikl i takzvaný implementační plán, tedy návrh jednotlivých kroků a opatření. Patří k nim třeba vznik dotačního programu, který obchodníkům s proměnou pomůe. Důleité je taky určitě jednání s jednotlivými obchodníky a majiteli objektů podstatné toti je, e proměna je příleitostí pro vechny, můe pozvednout celé město. Počítáme i s workshopem pro místní architekty a reklamní agentury. Důleité je také upozorňovat na příklady dobré praxe. A jetě jedna věc mi připadá významná: město je ochotné začít u sebe. Proměna by tak mohla začít u budov, je jsou v majetku města.
Za jak dlouho se změny projeví v praxi?
Je potřeba se připravit na to, e změna nebude patrná za rok ani za dva spí tak za tři, pět, deset let. Ne kadý má prostředky na to, aby najednou proměnil vizuální stránku svého podniku, a je to úplně pochopitelné. S vizuálním smogem je to trochu jako s místností, kde vichni křičí, take není nikomu pořádně rozumět. Kdy si někdo udělá křiklavou reklamu, jeho soused ji udělá jetě výraznějí, aby vynikl. Ale pak je to takový vizuální zmatek, e si zákazník nezapamatuje nic. Je potřeba, aby vichni přestali křičet a začali mluvit normálním hlasem teprve pak bude moné něco slyet. A s reklamou je to také tak.
Najdeme v Mostě specifické příklady citlivé reklamy?
Ráda bych pochválila Plzeňku u ejdlíků nebo vedlejí restauraci Due Fratelli. Ale hodně jsem se pro inspiraci dívala do minulosti. Třeba po dokončení byl obchodní dům Rozkvět krásnou architekturou s velmi vkusnou a přitom výraznou reklamou.
Bez regulace. Jsme zahlcení reklamním chaosem z devadesátek, říká expertka |
Jsou v České republice města, která se s problematikou vizuálního reklamního smogu vypořádala obzvlá efektivně?
Známým příkladem je Znojmo, které na tom pracuje u řadu let. Ale změna je vidět i v Brně, kde je řada příkladů dobré praxe.
Jaké strategie a nástroje pouívají?
Ve Znojmě jde hlavně o kombinaci dlouhodobého úsilí a jednání s obchodníky. Ta osobní linka je tam neopominutelná je potřeba pořád dokola vysvětlovat, v čem je proměna prospěná obchodníkům i městu. V Brně zase jako v prvním městě vytvořili manuál a po několika letech od jeho vzniku u je vidět, e se díky němu město proměňuje. Most je vak velmi specifický příklad. Na rozdíl od větiny jiných měst, která se rozhodla vizuální smog řeit, toti nemá památkovou rezervaci nebo zónu. Město se tak můe méně opřít o regulace, o to větí váhu bude mít jednání a motivace.