1 Modernizace nemocnic
Dnešní podoba a úroveň zdravotnických zařízení na Vysočině je příkladem dobře využitých dotací. Krajské nemocnice se za poslední dvě desetiletí změnily k nepoznání.
„Jsou to moderní stavby s moderním přístrojovým vybavením, z velké části díky evropským dotacím. Znatelně vidět je to například na třebíčské nemocnici, z níž je kompaktní celek a další investice tam pokračují,“ řekl náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro zdravotnictví Vladimír Novotný.
V Třebíči nyní dokončují nové operační sály s novým vybavením. V pelhřimovské nemocnici byl dokončen nový pavilon za tři čtvrtě miliardy, tam byla evropská dotace využita na kogenerační jednotku a vnitřní přístrojové vybavení.
V novoměstské nemocnici se nyní dokončuje nový vjezd a vstupní areál. V Jihlavě byl podobně zrekonstruován interní pavilon. Podobně v Havlíčkově Brodě. S přispěním evropských dotací vyrostly nové pavilony i třeba domov pro seniory.
„Dokončili jsme také dovybavení krajských nemocnic magnetickými rezonancemi,“ podotkl Novotný.
V letech 2000 až 2024 šlo v kraji do zdravotnictví celkem 10 miliard korun, z toho 3,2 miliardy tvořily evropské dotace. Jen v posledních čtyřech letech se jednalo o investice v celkové výši 3,5 miliardy, v čemž je i „evropská“ miliarda.
2 Školství a přírodovědné centrum
Evropské miliardy proudily i do školství. Díky nim se podařilo modernizovat mnohá školská zařízení, vybudovat nové přístavby i pavilony či posunout možnosti a úroveň výuky, což se zejména u technických oborů ukázalo jako klíčové.
Do povědomí široké veřejnosti se zapsal třeba jeden konkrétní projekt z Havlíčkova Brodu. Na střeše Základní školy Nuselská vyrostla nástavba přírodovědného centra, která široko daleko nemá obdoby.
Za celkem 74 milionů korun, z nichž evropské dotace činily 58 milionů, vzniklo planetárium, promítací sál s 3D projekcí i zahrada se skleníkem. Ve škole rovněž přibyly nové učebny fyziky a chemie i patřičné zázemí včetně výtahu.
„Tento projekt je na Vysočině jedinečný, jsem na něj hrdá,“ říkala při slavnostním otevření v září 2019 Renáta Marková z Centra pro regionální rozvoj, jež bylo zprostředkovatelem dotace.
Největší perlou celého projektu je planetárium. To si ihned získalo velkou oblibu, v blízkosti Brodu nic podobného není. I dnes se v něm konají desítky akcí měsíčně. Dopoledne je to obvykle promítání a program pro školy z města a širokého okolí, odpoledne a večer pro veřejnost.
„Máme připravené výukové filmy včetně animovaných pro předškoláky. Pomocí skript jsme ale schopní vytvořit jakýkoliv program týkající se vesmíru. Kdokoliv k nám z jakékoliv školy přijede a dá včas vědět, co by chtěl vidět nebo na co by měl být program zaměřen, dokážeme ho vytvořit přímo na klíč,“ popsala lektorka Eva Königová.
3 Náměstí a nechtěný stánek
Posledních dvacet let bylo rovněž obdobím, kdy větší či menší města velmi výrazně dbala na vzhled svého centra. I to evropské dotace umožnily. Kompletně nová centrální náměstí jsou nyní například v Třebíči nebo v Havlíčkově Brodě, ale také třeba v mnohem menší Světlé nad Sázavou, částečně i ve Žďáře nad Sázavou. Mnohá další města jako Jihlava nebo Přibyslav projekty připravují.
V naprosté většině případů se takové investice zdařily. Nově upravená prostranství slouží ke spokojenosti obyvatel, návštěvníků, ale i pořadatelů nejrůznějších akcí. Byť mnohde se projekty nerodily lehce. A výsledná podoba byla přijímána i s drobnými rozpaky.
Vyprávět by o tom mohli v Havlíčkově Brodě. Centrální Havlíčkovo náměstí dostalo nový vzhled v letech 2010 a 2011. Práce stály 82 milionů korun, dotace z EU uhradily polovinu nákladů. Nová podoba náměstí se velmi zalíbila odborné veřejnosti, projekt sbíral ocenění a pomohl Brodu stát se historickým městem roku v ČR pro rok 2020.
Ale měla i své kritiky. A to zejména z řad některých obyvatel. Těm se úplně nelíbila rozlehlá vydlážděná plocha, zánik parčíku a absence stínu. Velkou kaňkou se pak stal osud speciálního designového stánku na občerstvení s dřevěnou terasou, který měl být uprostřed náměstí.
Jedno léto se tam skutečně objevil. Ale velice rychle byl kvůli kritice veřejnosti odvezen. Designový stánek ze záměrně rezavějící oceli se lidem nelíbil. „Vypadá jako psí bouda nebo jako výdejna lahváčů pro bezdomovce,“ hřímal před třinácti roky tehdejší opoziční zastupitel Jiří Čáslavský.
Dle vedení města luxusní a designový kousek, který včetně vybavení, terasy a několika stolů se slunečníky tenkrát vyšel na dva miliony korun, zmizel ve skladu Technických služeb. Později se na dvě sezony objevil u sportoviště v Plovárenské ulici. Posledních deset let se ale z areálu sběrného dvora nehnul.
„Je v nehezkém stavu. Pokud bychom ho chtěli využít, museli bychom ho kompletně rekonstruovat. A naznali jsme, že než ho opravovat, by bylo levnější koupit nový. Kdyby někdo měl zájem, za cenu šrotu ho odprodáme,“ pravila nyní místostarostka Marie Rothbauerová.
4 Vědecko-technický park v Jihlavě
Osud projektu za 400 milionů korun, ze tří čtvrtin financovaného Evropskou unií, jež byl zhmotněn v okrajové jihlavské části Hruškovy Dvory, lze označit za smutný příběh s optimistickým koncem. Jeho název, vědecko-technický park, zní vznešeně a inovativně. A skutečně i tak měl vypadat.
Otevřen byl v červnu roku 2014. Mělo tam pracovat 250 vědců a v budovách fungovat například laboratoře fotovoltaiky nebo biomasy, a také datové centrum. Šlo o dvě atraktivní budovy, označené řeckými písmeny alfa a delta. Jedna obložená dřevem a působící útulně, druhá s přísnou tmavou fasádou a malými podlouhlými okny. Jenže už rok po otevření zel areál prázdnotou.
Zakladatelská společnost vědecko-technického parku, firma Energoklastr CTT Vysočina, skončila v březnu 2015 v insolvenci. Areál začal zarůstat divokými travinami a křovím. Pak vědecký park převzala společnost Bloom Invest, později se jej chopila firma Inserire z Prahy, ale změnu to nepřineslo.
Na podzim roku 2020 areál koupila společnost ATX Real a přejmenovala jej na ATXcentrum. Covidová pandemie byla v tu dobu v plné síle. Na konci stejného roku se majitel firmy Jakub Klobása rozhodl Kraji Vysočina areál pronajmout za symbolickou jednu korunu ročně pro potřeby zřízení velkokapacitního očkovacího centra.
„Rád poskytnu prostory pro dobrou věc, protože každý den, kdy se urychlí očkování, může zachránit spoustu životů,“ řekl tehdy Klobása, jehož společnost podniká v oblasti IT. Ke zřízení očkovacího centra měl i osobní důvody.
Nyní v části areálu sídlí vodárenská divize Služeb města Jihlavy, v druhé části Klobása buduje Stomatologické centrum. „Důležité a pozitivní je, že ten objekt žije a nezůstane brownfieldem,“ konstatoval náměstek jihlavského primátora Radek Popelka.
5 Stříbrné pomezí
Jako naprostý propadák se ukázal být cyklistický a turistický projekt Stříbrné pomezí. Systém značení tras v okolí Jihlavy prosadil někdejší primátor a nadšený cyklista Jaroslav Vymazal.
Systém byl uveden do provozu v květnu 2011 a stál dva a půl milionu korun, přičemž EU zaplatila 2,3 milionu. Vydržel jen osm let.
Nový orientační systém tvořily desítky plastových hranolů v rolích ukazatelů. Systém spojoval 27 obcí na Jihlavsku, zahrnoval 270 kilometrů tras. Označoval uzlové body, díky čemuž si turisté či cyklisté mohli trasu naplánovat třeba v počítači.
Jenže plast vlivem počasí nevydržel. Ukazatele se začaly rozpadat, trhat či stávat nečitelné. A tak většinu z nich na podzim 2019 magistrát sundal.
Projekt od počátku kritizovali zástupci Klubu českých turistů (KČT), podle nichž ukazatele dublovaly stávající značení a byly vyrobeny z nekvalitního a nevhodného materiálu, který nezapadal do přírody. Podle nich šlo o vyhozené peníze. Tvrdili, že značení nenabídlo nic nového.
„Je otázka, jestli peníze budou i v dalších letech, protože to hlavní je v údržbě,“ upozorňoval už tehdy vedoucí značkařského obvodu Jihlava Ivan Bohatý.
Na údržbu peníze zjevně nebyly. Přesvědčit se lze na vlastní oči u některých hranolů, které v krajině dosud zbyly. Nelze je přečíst.
„V Jihlavě by sloupky měly být odstraněny. Okolní obce jsme informovali, že tak činíme. Je na nich, zda je odstraní také, či nikoliv,“ podotkla Aneta Hrdličková z tiskového odboru jihlavského magistrátu.
