Euforie a agonie Marka Meduny. Výstava v Klatovech je připomínkou pomíjivosti času i peněz

Pod názvem Vlastnictví včerejška se skrývá vícero námětů, které obohacují hlavní téma expozice, tím je vztah mezi penězi a časem. Oba pojmy jsou silnými hybateli dnešního světa a je třeba ocenit Medunův pokus dát jim výtvarnou podobu.

Podtextem vystavených prací je úvaha o penězích, jejich nutné potřebě, ale i jejich zbytečném hromadění, negativním vlivu na charaktery lidí. V jednom z výstavních sálů je symbol peněz vyjádřen látkou potištěnou starými mincemi vytvořenými umělou inteligencí.

Na jiném místě hraje roli kohout jako představitel neúprosně plynoucího času, má připomínat, že všichni máme čas vyměřený a podle toho bychom s ním měli nakládat. K pomíjivosti času se vztahuje také místnost plná nástěnných hodin. V dalších prostorách jsou k vidění siluety figur, jinde masky, pod nimiž se skrývají šťastné i smutné příběhy.

Expozici v Klatovech, přestože nabízí především autorova díla z posledních několika let, lze vnímat jako vzorek rozličné Medunovy tvorby. Výtvarník rád střídá různé výrazové prostředky, s nimiž umí dobře pracovat i využívat jejich potenciál. Je autorem kreseb, obrazů, videí, plastik, objektů.

Jeho práce mají zvláštní barevné kombinace, které spolu se směsí různě propojených geometrických, figurálních, ale i těžce identifikovatelných prvků vytvářejí zajímavý celek.

Témata děl odrážejí autorův vyhraněný pohled na současný svět zmítající se v propletenci vztahů, tradic i pokroku. Pro diváka však nemusí být umělcova myšlenka vždy zcela zřejmá, některá díla se mu mohou zdát zmatečná, jiná vést k zamyšlení.

V katalogu se výstižně píše, že Meduna zůstává ve svých vyjádřeních i ve volbě motivů svobodný a nespoutaný a že dokáže propojit témata, o kterých bychom si mohli myslet, že nemají nic společného.

Zároveň je však správně poznamenáno, že na každého působí forma i obsah Medunových děl jinak, záleží to na rozdílných zkušenostech každého jedince, na stupni a typu jeho vzdělání.

Jisté asociace vyvolá olej Pěšina bez závěru, Zrak se vrací, jiné ukázky z cyklu Místo proměny nebo Rozkladné procesy. A nakonec přijde velké překvapení v nečekaně něžném a hravém obraze Euforie, agonie. Jsou na něm děti hrající si na obřím hřišti. Ani toto dílo však není bez podtextu, který si musí každý najít sám.