RECENZE: Dokument o Kurtu Cobainovi ke třicátému výročí jeho smrti nic nového nepřináší

Ač se tomu nechce věřit, letos v dubnu uplynuly již tři dekády od smrti Kurta Cobaina. Zatímco ztřeštěná komedie Žhavé výstřely patří k úsměvným symbolům devadesátek, tak rána, kterou vypálil sedmadvacetiletý zpěvák, naopak symbolizuje jeden z nejtragičtějších momentů této éry, minimálně pro hudební fanoušky.

ROCK BLOG | Kurt Cobain za sebe nechal mluvit své činy. Odmítal sexuální násilí a bavil chaotickým vystupováním

O vlivu Nirvany nemá smysl polemizovat. Důkazem je nejen dokument z dílny televize BBC. Vybrané záběry podle tvůrců veřejnost dosud neměla možnost spatřit. „Kurt Cobain byl hlasem své generace. Jeho smrt zanechala obrovskou prázdnotu,“ uvedl režisér snímku John Osborne. Výrok nelze zpochybňovat. Vždyť po zpěvákově úmrtí dokonce tehdejší americký prezident Bill Clinton zvažoval projev k národu. Konzultoval to s jinou ikonou grunge - Eddiem Vedderem z Pearl Jam. Ten nápadu nakloněn nebyl. Obával se, jako mnozí jiní, že šokující čin by mohl inspirovat teenagery, pro něž byl hudebník idolem.

Dokument britské televize klade důraz hlavně na sebevraždu frontmana legendární trojice. Je založen na archivních materiálech, jen na závěr je vloženo aktuálnější povídání s dcerou Frances Bean. Přibližně pětačtyřicetiminutový snímek začíná pohledem na muzikanta, jak se připravuje na rozhovor a nesměle se zajímá, zda může kouřit. Tazatelka se vlastně neptá, spíš konstatuje, že někteří se v hudební branži pohybují už dlouho a jsou značně ovlivněni tím, stanou-li se slavnou rockovou hvězdou. „Jo, to je moje budoucnost,“ odvětil tehdy ještě usměvavý blonďák. A doplnil cosi o tom, že se s tím člověk buď vyrovná, nebo zešílí...

V podstatě telegraficky jsou zmíněny fundamentální body kariéry, tedy debut Bleach (1989), připojení bubeníka Dave Grohla, vydání kultovní nahrávky Nevermind (1991) se stěžejním hitem Smells Like Teen Spirit. Nechybí ani oznámení, když druhé album skupiny sesadilo z vrcholu hitparády Dangerous Michaela Jacksona. Což v očích Krista Novoselica znamenalo, že začátkem 90. let se Seattle proměnil v hudební Mekku.

Frances Bean zavzpomínala na otce Kurta Cobaina, sdílela jejich poslední společné fotografie

Krátce před vypuštěním In Utero (21. 9. 1993) na trh poskytl Cobain rozhovor, z něhož bylo možné usuzovat, že lépe už snad být nemůže... V srpnu (10. 8. 1993) si pochvaloval atmosféru v kapele, manželství s Courtney Love a narození dítěte. Dle jeho slov tyto události změnili jeho postoje a pohled na svět. „Když se zamiluješ, je to jiné,“ tvrdil.

Následuje skok do 1. března 1994. Ten den Nirvana v Mnichově vystoupila naposledy. Pak sled událostí nabral rychlý spád. Zrušený zbytek turné, předávkování v Římě. K nahlédnutí je policejní zpráva o nočním zásahu v domě Cobainových. Courtney se policistům svěřila, že se její muž zamkl v pokoji a chce se zabít. Nicméně ten podobné úvahy popřel. Na konci března se vydal do Los Angeles na „odvykačku“. Město andělů opustil o 48 hodin později a vrátil se do Seattlu. Několik dní poté, konkrétně 8. dubna 1994, se do éteru rozletěla těžko uvěřitelná informace...

K vidění jsou fotografie z místa činu, různé televizní reportáže, rozhovory s příznivci, kteří se začali shromažďovat před jeho domem. Je evidentní, jak velké množství lidí mělo potřebu sdílet své pocity. Zpravodajským štábům neunikl elektrikář Gary Smith, jenž objevil bezvládné tělo. Publicista Terry Staunton (New Musical Express) Nirvanu označil za „možná největší kapelu na světě“, Kurta považoval za vůdčí osobnost celé grungeové scény. Ne všichni naskočili na vlnu adorování a netajili se myšlenkou, že opustit tímto stylem manželku a malou dcerku bylo „docela sobecké“.

Další minuty diváky přenesou do zaplněného centra Seattlu, kde se uskutečnila vzpomínková akce. Před kameru se postavila rovněž Bev Cobain, sestřenice z druhého kolena. K nejemotivnějším se řadí pasáž, v níž rozrušená a vzlykající Courtney čte před shromážděným davem Kurtův dopis na rozloučenou.

Autoři nekladou otázky, nehledají odpovědi. Vystačili si se shrnutím tehdejších událostí. Úspěchy Nirvany a jejího lídra jsou sice připomenuty, ale velmi stručně. Nejsem si jistý, že dnešní mládež, divokou a opojnou dobou nepoznamenaná, zrovna z tohoto filmu pochopí, jak moc skupina zatřásla hudebním průmyslem. A fanoušci by se nejspíš raději vrátili do veselejší fáze, než když se za dalším členem Klubu 27 zaklaplo víko rakve, čímž skončila i krátká, leč těžko opakovatelná kariéra jedné z nejvlivnějších rockových formací.

Text: Tomáš Rumler, foto: archiv iREPORTu
Témata: Kurt Cobain, Nirvana, Moments That Shook Music, grunge