The Capitals přináší jedinečný přehled událostí z evropských zemí.
BERLÍN
Německá CDU chce po volbách spolupracovat raději s levicí než s pravicí. Pokračování Ursuly von der Leyen v čele Evropské komise vyžaduje nejen podporu premiérů a prezidentů zemí EU, ale i souhlas většiny Evropského parlamentu. Hledání takové většiny přitom nebude snadný úkol.
Domácí strana současné předsedkyně Komise, německá konzervativní CDU, chce po volbách na podpoře druhého mandátu von der Leyen spolupracovat raději s levicovými než pravicovými silami. Ve čtvrtek to řekl vedoucí delegace strany Daniel Caspary. Dodal ale, že záleží na tom, zda budou levicové strany spolehlivé.
„Mířime na centristickou politiku. Doufáme, že se nám podaří najít stabilní většinu společně se socialisty a skupinou Renew,“ řekl Caspary novinářům na brífinku před nadcházející výroční konferencí CDU.
Caspary objasnil, že volné spojenectví s levicovými a centristickými silami „by bylo pro Evropu ideálním případem“. Němečtí konzervativci by však uvítali podporu i od dalších stran. „Zelení jsou vítáni, aby se připojili, ale musí odevzdat (hlasy) a nejen vznášet požadavky,“ řekl. (Nick Alipour | Euractiv.de)
PAŘÍŽ
Si Ťin-pching přijede do Francie. Francie za pár dní na svém území přivítá čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na jeho první státní návštěvě v EU po pěti letech. Paříž a Evropská unie se nyní snaží najít správnou rovnováhu mezi asertivním postojem vůči Pekingu a přilákáním nových čínských investic.
Peking aktivně finančně podporuje ruské vojenské operace na Ukrajině a vyšetřování Evropské komise ohledně čínských dotací na výrobu elektrických vozidel stále probíhá. Vztahy mezi Čínou a EU tak rozhodně nevzkvétají. Právě férový obchod by měl být jedním z klíčových témat setkání prezidentů Číny a Francie, což potvrzuje i Elysejský palác. (Theo Bourgery-Gonse | Euractiv.fr)
VARŠAVA
Polsko deportuje do Litvy dvě osoby podezřelé z útoku na spojence Navalného. Polsko deportuje do Litvy dva muže, kteří byli zatčeni v Polsku na začátku dubna kvůli podezření z napadení představitele ruské opozice Leonida Volkova ve Vilniusu. Ve čtvrtek to oznámila mluvčí litevské prokuratury.
V půlce března byl Volkov, bývalý šéf štábu Alexeje Navalného, před svým domem ve Vilniusu napaden kladivem a sprejovým plynem. Útočníci poškodili i jeho auto. (Aleksandra Krzysztoszek | Euractiv.pl)
BRATISLAVA
Na Slovensku se hromadí kontroverze spojené s Ruskem. Slovensko se stále více zaplétá do sporů ohledně svých vztahů s Ruskem. USA nedávno prodloužily protiruské sankce na slovenskou společnost, slovenské ministerstvo vnitra poskytlo ochranu proruskému podnikateli a představitel slovenského parlamentu poskytl rozhovor ruské televizi, kde šířil prokremelské narativy.
Sankcím čelí společnost Carovilli Trading SRO, která podle USA loni během pouhých několika měsíců dodala do Ruska více než 350 dodávek elektroniky, včetně elektronických modulů, obvodů a mikroprocesorů.
V úterý český Deník N uvedl, že slovenská vláda poskytla ochranu proruskému podnikateli Arťomovi Marčevskému, který se pokusil ovlivnit evropské volby. Česko, kde provozoval proruský server Voice of Europe, ho na konci března zařadilo na vlastní sankční seznam a chystalo se mu odebrat povolení k pobytu. Marčevskij však odjel na Slovensko, kde mu ministerstvo vnitra poskytlo dočasnou ochranu.
Kromě toho, slovenská opoziční strana Progresivní Slovensko (PS) začátkem tohoto týdne uvedla, že místopředseda parlamentu Ľuboš Blaha poskytl ruské státní televizi RT rozhovor, během kterého šířil prokremelskou propagandu.
Blaha, známý svými protiunijními a proruskými postoji, je aktuálně dvojkou kandidátky strany Smer premiéra Roberta Fica v evropských volbách. „Válka na Ukrajině je tady kvůli expanzi NATO a jeho amerických spojenců k ruským hranicím,“ řekl Blaha.
Mezitím se desetitisíce Slováků snaží protestovat proti vládě, která odmítá poslat vojenskou techniku do Kyjeva. Slovenští občané ve sbírce „Munice pro Ukrajinu“ vybrali již přes 4,1 milionu eur. (Natália Silenská | Euractiv.sk)
SOFIE
Bulharský soud zastavil největší ekologický projekt financovaný EU s odvoláním na zdravotní rizika. Bulharský nejvyšší správní soud ve čtvrtek zastavil kontroverzní projekt výstavby spalovny v centru Sofie, která by využila financování EU k přeměně odpadu z hlavního města na teplo a elektřinu. Soud se odvolal na nedostatek důkazů o tom, že navrhovaná technologie spalování zpracovaného odpadu je pro veřejnost bezpečná.
Projek měl mít rozpočet 185 milionů eur a vyvolával i odpor veřejnosti. (Krassen Nikolov | Euractiv.bg)
Další porci zpráv z celé Evropy naleznete na našem partnerském webu EURACTIV.com.
Chcete dostávat The Capitals pravidelně do e-mailové schránky? Přihlaste se k odběru.