Kmenové instinkty, zloba, dehumanizace… O laskavých Češích, kteří ztratili schopnost rozeznat zlo
Komentář Josefa Boušky: Česká společnost má dlouholetou praxi v dehumanizaci určitých skupin lidí a nikdy to v podstatě nepovažovala za problém hodný celospolečenské sebereflexe. Přesněji – nepovažovala to za problém vůbec. A těch s opačným názorem je tak málo, že je většina snadno utluče čepicema.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Z nevole, jakou u části české veřejnosti vyvolala sbírka pro Gazu, by se zdálo, že se Člověk v tísni rozhodl zásobovat Hamás zbrusu novými granátomety. Peníze jsou ve skutečnosti určené na psychologickou pomoc palestinským dětem. Copak by někdo mohl protestovat proti pomoci dětem? Samozřejmě mohl, a nejen dav bezejmenných. „Půjdou ty peníze na pomoc dětem? A kdo podobně pomůže izraelským dětem, co jim hrůzný Hamás zavraždil, znásilnil či unesl blízké?“ reagoval novinář České televize Jakub Železný.
Známý fotoreportér Jan Šibík byl ještě přímočařejší: „To vedení nevadí téměř 100% podpora Hamásu místním obyvatelstvem, které masakry nikdy neodsoudili (sic!), ale naopak je oslavovali?“
Dopravit prostředky k potřebným je samozřejmě v mnoha zemích reálný problém. Pozornost Jakuba Železného si ovšem nevysloužil Jemen, Afghánistán, Sýrie, Súdán a další země, které mají k mírumilovné demokracii daleko a kde Člověk v tísni též působí. Stejně tak je jistě zneklidňující vysoká podpora Hamásu mezi Palestinci, ale i kdyby známý fotograf netušil o vývoji Blízkého východu vůbec nic, i tak by jistě chápal, že brutální útok 7. října 2023 neplánovali prvňáci ze základky v Rafáhu.
O dalších diskutérech na sociálních sítích, kteří svůj nesouhlas vyjadřovali ještě o dost nevybíravěji, lépe pomlčet.
Nedá žádnou práci uzavřít téma odsudkem pánů Šibíka, Železného a dalších coby bezcitných zrůd, tvorů bez svědomí, zkrátka skrz naskrz zlých a zkažených lidí. Je to závěr lákavě úderný, leckdo by snad i zatleskal. Je také zcela chybný.
