Výzkumy
Kancelář veřejného ochránce práv provedla dva výzkumy, aby zjistila, jak jsou na tom veřejné instituce s přístupností svých budov pro osoby se zdravotním postižením. První výzkum se zaměřil na přístupnost budov z pohledu stavebního práva. Do druhého výzkumu byly pak zapojeny osoby s postižením, které měly otestovat přístupnost v praxi. Na šesti veřejných institucích testeři prověřovali nejen fyzickou přístupnost, ale i přístupnost webových stránek a komunikace. Do testování byly vybrány ty instituce, se kterými se občan s postižením v běžném životě setká: pošta, magistrát, nemocnice, správa sociálního zabezpečení, soud a úřad práce.
Jak testování dopadlo?
Výsledky byly mnohdy překvapující. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm sdělil, že: “nejlépe hodnocené instituce se liší podle typu zdravotního postižení. Pro lidi s tělesným postižením jsou nejvíce přístupné nemocnice, u lidí se zrakovým postižením získaly nejvyšší skóre soudy.” K tomu dodal, že pro osoby se sluchovým postižením jsou nejdostupnější magistráty, ale z celkového hodnocení splnily pouhou třetinu hodnocených kritérií. Z výzkumu tak vyplývá, že největší bariéry musí překonávat lidé s postižením sluchu.
S čím se musí potýkat?
Testeři se sluchovým postižením upozornili například na to, že většině institucí chybí na webu informace o možnosti objednat si tlumočení nebo simultánní přepis. Je pro ně také těžké se zorientovat v budovách a komunikovat s personálem. Komunikace probíhala většinou psanou formou, což nemusí všem vyhovovat. Z výzkumu také vyplynulo, že instituce často spoléhají na to, že osoby se sluchovým nebo zrakovým postižením automaticky přijdou s vlastním doprovodem, který jim pomůže s orientací a s vyřizováním záležitostí.
Další kroky
Zástupce ombudsmana spolu s lidmi s postižením a zastupujícími organizacemi chystá doporučení, jak zlepšit bezbariérovost veřejných staveb. Osloví také testované instituce s konkrétními tipy na odstranění zjištěných problémů. Ombudsman Stanislav Křeček se současně snaží prosadit vyhlášku o přístupnosti, jejíž součástí je takzvaný univerzální design, tedy navrhování věcí (produktů), budov a prostředí tak, aby byly maximálně přístupné všem bez ohledu na jejich specifické potřeby.
Podrobnosti o výzkumu se dozvíte na stránkách veřejného ochránce práv.
Zdroj, foto: Ochrance.cz, Shutterstock.com
Editor: Kristýna Havlová
