Kauza Tuleja odhaluje slabiny české vědy, která mnohdy vydává články pro články
Komentář Adély Karáskové Skoupé: V tom scénáři je mnoho povědomého. Na politickou funkci se najde akademik, který pokojně budoval kariéru na českých školách nebo ústavech. Pro širokou veřejnost nepříliš známý. A ještě dřív, než si stačí novináři zapamatovat jeho jméno, vynoří se škraloupy z jeho akademické minulosti.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Kandidát na ministra se nejdřív kaje a omlouvá, než jej prohřešky doženou a politicky potopí. Ve variaci na známý příběh hraje tentokrát hlavní roli bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě, ekonom Pavel Tuleja, kterého strana TOP 09 vyslala jako kandidáta na pozici ministra pro vědu.
Jak konstatují oslovení ekonomové, tedy jeho kolegové z oboru, ministr pro vědu nemusí být špičkový vědec. Nemusí být vlastně vůbec vědcem. Ale pokud má hájit zájmy tuzemských odborníků a snažit se, aby měly jejich výsledky dobrý zvuk v Evropě i ve světě, mělo by mu na české vědě záležet. A vědci by mu to měli alespoň trochu věřit.
Pokud přistoupíme na to, že tak jako za lidi hovoří jejich činy, za vědce mluví jejich výsledky, Pavel Tuleja se svým kolegům možná představil jako obstojný manažer – jako rektor vedl školu po dvě volební období –, ale přinejmenším nepříliš důkladný akademik: je podepsaný pod několika články, které vyšly v takzvaných predátorských časopisech (jak upozornily Seznam Zprávy). Taková vydavatelství se tváří jako seriózní vědecká periodika, ale vydají takřka cokoliv bez důkladného odborného posouzení.
Důvod je prostý: vydavatelé z toho mají snadný zisk a vědci další „čárku“ do
