V Rusku skončí škola, jejíž představitelé kritizovali invazi na Ukrajinu

Novokolledž fungovala pět let a byla jedinou vyšší odbornou školou v zemi, která jela podle západního modelu, takže si sami studenti vybírali předměty a určovali rozvrh. Měli tak jistou tvůrčí svobodu. Černyšov i po začátku ruské invaze na Ukrajinu odmítal novinky vnucované úřady, například pravidelné vztyčování státní vlajky, válečnou propagandu či jednotnou učebnici dějin. O své názory se navíc neváhal podělit. 

"Myslel jsem si, že v odlehlém regionu vytvoříme vzdělávání podle nejmodernějších světových standardů a že to lidé potřebují. Ale ukázalo se, že většina z nich to nepotřebuje, a tak vycházíme vstříc přání pracujících," uvedl zakladatel k uzavření školy, přičemž konstatoval, že být svobodný a nezávislý v dnešním Rusku je složité. 

Černyšov říká, že byl odhodlaný postavit se úřadům, neměl však podporu studentů či pedagogů. Učitelé dokonce začali ze školy odcházet. Žákům se pak nelíbilo, že na konci studia neobdrží diplom. Mnozí přestali platit školné kvůli odebrání akreditace. "Byli lidé, kteří říkali, že nás podporují, ale ukázalo se, že diplom je pro ně důležitější. Vše se zvrhlo v nekonečné hašteření a ukázalo se, že hodnoty málokoho zajímají," konstatoval.

Podle ředitele školy Jurije Lobanova se změnily priority studentů. "Zdá se jim, že stát je tu vážně nadlouho, a tomu se musí přizpůsobit," poznamenal s tím, že rozhodnutí o uzavření školy je lekcí pro studenty. 

Černyšov, který se již přestěhoval do německého Mnichova, řekl, že mu poměry v současném Rusku připomínají pozdní Sovětský svaz. "Průměrný věk učitele v Rusku je 50 let, tedy vyrostli za Brežněva, kdy se naučili, že doma říkáš jedno, v práci druhé a při šplhání po kariérním žebříčku třetí. A tato generace nyní vychovává naše děti," dodal. 

Témata:  Rusko,  školství,  válka na Ukrajině