Medicína

Léta komunismu Čechy „zkazila“


Kategorie: Nemoci a jejich příznaky Aktuality 
05.květen 2024

Na nemoci srdce a cév zemře v České republice více lidí než na všechny nádory dohromady. Kardiovaskulární choroby vezmou ročně život asi 45 000 Čechů, to je asi 40 % všech úmrtí. Pro srovnání – na rakovinu za stejné období umírá přibližně 28 000 osob. Přestože mají kardiologové k ruce čím dál vyspělejší léky, technologie a postupy, pacientů s chorobami srdce a cév stále přibývá. V roce 2022 se s nemocemi oběhové soustavy v České republice léčilo téměř 2,9 milionu lidí. Jediné opravdu účinné řešení tkví dle lékařů v prevenci. A zrovna v ní Češi za západní Evropou výrazně pokulhávají. Stovky expertů jednalo o této problematice počátkem května 2024 na XXXII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti v Brně.

„Nějakou formu nemocí srdce a cév u nás mají téměř 3 miliony obyvatel – jejich počet rok od roku roste. Na tomto trendu se rapidně podílí obezita, kouření a nedostatek pohybu. Češi prožívají až 15 let života v nemoci, a protože je náš systém plně solidární, stojí péče o ně desítky miliard korun ročně,“ říká předseda České kardiologické společnosti. Účinným nástrojem, jak snížit počet nemocných a dosáhnout prodloužení života ve zdraví, je prevence.

Česká populace se, na rozdíl od západních evropských zemí, však nezapojuje aktivně do péče o vlastní zdraví. Je to historická věc – 40 let komunismu nastolilo určitou pasivitu a víru, že zdraví je věc ostatních – že se lékař postará. Češi se stále drží starých návyků, nechtějí nic měnit a podílet se na rozhodování o vlastní budoucnosti. A to platí jak v primární prevenci, tak i po srdeční či cévní příhodě, tedy v sekundární prevenci. Příkladem pasivity je například skutečnost, že hodnoty cholesterolu (který se ukládá v cévách, způsobuje kornatění tepen, tzv. aterosklerózu, a výrazně zvyšuje riziko infarktu či mrtvice) si nechá změřit pouze polovina rizikové populace. Česká populace se vyznačuje také vysokým počtem aktivních kuřáků, vysokou spotřebou alkoholu, vysokým podílem obézních jedinců nebo nízkou pohybovou aktivitou – to všechno jsou rizikové faktory onemocnění srdce a cév.

Kardiologové věří, že stávající stav může výrazně zlepšit důsledné informování veřejnosti o tom, že každý má své zdraví z velké části ve vlastních rukou. Lékaři na kongresu také představili nové doporučené postupy, které určují, jak k pacientům s nemocemi srdce a cév nejlépe přistupovat. Nová doporučení pro léčbu srdečního infarktu kladou mimo jiné velký důraz na individualizaci léčby. Mnohem agresivněji se léčí relativně mladý, jinak zdravý pacient s prvním infarktem a jinak jedinec, který má řadu jiných přidružených chorob a vyšší riziko komplikací spojených s léčbou. Byl zdůrazněn význam očkování proti chřipce zvláště u těch, kteří už se s nějakou formou srdeční či cévní nemoci potýkají. Nejnovější mezinárodní studie totiž prokázaly, že u pacientů po infarktu právě očkování snížilo riziko úmrtí o více než 40 %. Dle TZ

www.mavepr.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová