„Hezké gesto,“ oceňuje to děčínský kapitán Tomáš Pomikálek, jehož celek ve druhé partii posunul bojovnost na válečnický level a urval ji 88:78. Srovnal tím sérii na 1:1.
Hosté se těsně před rozskokem v rohu palubovky tradičně semkli v kruhu, po obou stranách měli své tifosi. Jak na boční tribuně, tak za košem. Nejbližší fandové z obou stran se naklonili k týmu a chytli se jeho nejbližších členů, s nimi se zase v kotli rukama propojili další příznivci.
Pošli to dál po Děčínsku!
Spontánní reakce. Mimořádná. Dojemná. Symbol jednoty. Mušketýrství. Pevného pouta.
Tomáš Pomikálek (vlevo) a Matěj Svoboda.
„Ve čtvrtek jsem si ničeho nevšiml, v pátek to bylo poprvé. A očividně to funguje, budeme to doufám praktikovat už navždycky,“ nadhazuje Pomikálek. „Naši fanoušci jsou prostě úžasní.“
Menší bílé děčínské peklo si v ničem nezadalo s ústeckým žlutým, atmosféra byla báječná po oba dny, halu naplnily pokaždé dva tisíce diváků.
„Skvělé. Pro tohle basket hrajeme. Je skvělé vědět, že lidé sem přijdou kvůli vám, podívat se na takový zápas. Děčínští i Ústečtí jsou fanoušci, ne diváci, kteří by jen seděli a koukali. Takhle by to mělo vypadat. Krásné, že je to u nás na severu,“ kochá se premiérovým play off derby děčínské číslo 5.
15 výher a dost! Děčín zbořil ústeckou tvrz. Nejsme ve své kůži, cítí Šotnar |
Z atmosféry, která se vymyká běžným zápasům, se ve 34 letech nerozklepe. „Někteří mi říkají Dědku, tohle už člověk nevnímá. Vypne hlavu. Řvou naši i jejich, v tom jsou všichni boží,“ rozplývá se Pomi.
Ani třeskutá kulisa, v níž jsou hlavy víc horké než obvykle, zatím nikoho nesvedla z férové cesty, derby je bez škraloupů. „Nejsou žádné záludnosti, tohle je fér hra. Ale řežba to je. Když se nehádáme, neřežeme, nemlátíme a nestrkáme, neznamená to, že to není tvrdé. Je to tvrdé. Všichni víme, o co hrajeme.“
Ostatně, na trashtalk prý trojnásobného mistra s Nymburkem neužije. „Pro mě se zápas hraje na hřišti, nemám rád řeči okolo. Hoďme si míč mezi pět na pět a pojďme si to odehrát na kurtu.“
V úterý se vysněné severočeské semifinále přesune do Maroldovky a pekelná atmosféra bude zase. Válečníci chtějí opět plnit svoje první přikázání, tedy dřít v obraně.
„Ve druhém utkání jsme ji zlepšili. Nedovolovali jsme soupeři hrát, co chtěl. Nechali jsme Nicholse, ať si jede to svoje, a ostatní jsme se snažili bránit,“ líčí kapitán. „Doma chceme oba zápasy uhájit, ale teď bude tlak spíš na nás než na nich.“
Energie od fanoušků ho však pomůže zmírnit.
Ústecký Haiblík bez vytáček: Jdeme si pro titulŽádné kličkování a schovávaná za frázi jdeme zápas od zápasu. Ústecký křídelník a pivot Johan Haiblík řekl naplno, co si přejí všichni fanoušci Slunety. „Hned na začátku sezony jsme si řekli, že to chceme dotáhnout do finále, jít si pro první místo. Pořád v to věříme a budeme o to maximálně bojovat,“ slíbil po páteční porážce s rivalem Děčínem, po níž je semifinálová série srovnaná 1:1 na zápasy. „Bolí to, ale je to jen jeden zápas, série bude dlouhá. Musíme teď vyhrát aspoň jednou u nich a potom si dál držet výhodu domácího prostředí,“ má jasný plán čtyřiadvacetiletý hráč.  Ústecký Johan Haiblík krotí balon. Po pátečním domácím krachu nehledal vytáčky. „Důvod naší prohry je jednoduchý. Tým, který víc bojoval a dal do toho větší úsilí, vyhrál. Nemůžeme začít hrát v poslední čtvrtině, tak to nejde!“ Proč tedy Sluneta zabrala až ve finiši? „Těžko říct. Možná tam byla frustrace z toho, že jsme nedali pár střel, malá koncentrace, protože jsme vyhráli první zápas. Může to být více důvodů.“ Nezdar ho mrzel i kvůli fanouškům, kteří vyprodali ústeckou halu. „Musím poděkovat divákům, takovou atmosféru člověk zažije jednou za život, jsem za to strašně rád. A to samé teď bude v Děčíně,“ očekává. I když se hraje o hodně, žádné záludnosti zatím dlouho očekávané derby v play off nezkazily. „My i kluci z Děčína jsme jen lidi, nebudeme dělat zákeřnosti jen proto, že vyhrát může pouze jeden tým. Je to férové, ale bojovné. A takový basket má být.“ Série pokračuje v úterý a ve středu v děčínském Armex Sportcentru. „Bude to boj, ale už jsme tam letos jednou vyhráli. Jsme tým, který je dokáže porazit i v tom jejich bojovném prostředí,“ věří si Haiblík. |
