Nejmenší známá planeta ve Sluneční soustavě leží mezi Marsem a Jupiterem. Pyšní se průměrem 952 kilometrů a má téměř kulovitý tvar s mírným polárním zploštěním.
Při pohledu ze Země není ničím zajímavá, když k ní ale v roce 2015 dorazila sonda Dawn, ukázalo se, že první dojem nemusí být vždy ten správný.
Přístroj ve 20 milionů let starém kráteru s názvem Occator zachytil neobvykle jasné skvrny, jež vědci definovali jako uhličitan sodný. Tento druh soli se však na naší oběžnici vyskytuje pouze kolem hydrotermálních průduchů na oceánském dně, v místech, odkud z trhlin v uniká do vody teplo, a není důvod, proč by to na tomto tělesu mělo být jinak.
To znamená jediné. Ceres pod svým povrchem skrývá slaný oceán.
Život na Ceres?
Analýza nasbíraných dat dále potvrdila, že voda tvoří 17 % až 27 % hmotnosti tělesa a ložiska soli jsou stará jen pár milionů let. To naznačuje, že jakákoli geologická aktivita může stále probíhat.
Navíc se zdá, že díky své velikosti Ceres částečně unikla tzv. Pozdnímu velkému bombardování, době před přibližně 4,1 až 3,8 miliardami let, během níž byla oblast vnitřních planet zasažena řadou asteroidů, díky nimž vznikl například náš Měsíc.
Tento fakt přivedl astrobiologa Joopa Houtkoopera z německé University v Giessen k myšlence, že oceán by mohl skrývat život z počátku historie Sluneční soustavy.
Vědec šel ve své hypotéze ještě dál. „Existují důkazy, že naše domovina byla letícími objekty několikrát zasažena, což mohlo zastavit vývoj organismů. Pokud ale Ceres zůstala relativně nezraněná, mohly se nové zárodky života na Zemi dostat z jejích úlomků,” spekuluje.
Nový domov?
Aby svou teorii Houtkooper dokázal, vypočítal orbitální dráhy různých planet, měsíců a asteroidů. Ukázalo se, že odlomené kameny z Ceres by se nezastavily nikde jinde než u nás.
„Je to fascinující,” říká badatel. „Přiznávám však, že je to spíše sci-fi než vědecká fakta,” směje se. Svým experimentem ale inspiroval další kolegy. Konkrétně fyzika a astrobiologa Pekky Janhunena z Finského meteorologického institutu. „Pokud k nám mohly doletět kusy kamenů z Cerez, můžeme se tam vydat i my,” říká.
Navrhl proto, aby se odborníci zaměřili na možnost kolonizace této malé planety. Jde prý o mnoho praktičtější řešení, než se pokusit osídlit vzdálený Mars.
Jediným problémem, se kterým se budeme muset vypořádat, je gravitace. Ten ale vyřeší orbitální základna, kde bude navíc možné umístit také pole a pastviny.
Zdroje: www.sciencealert.com, www.cs.wikipedia.org, www.nbcnews.com, www.denik.cz, www.technologyreview.com
