Ruská ekonomika a Putin propagandisticky slaví. Rusové se konečně začínají vracet domů
Rusové, kteří původně uprchli ze země, se nyní ze zahraničí vracejí a pomáhají tím zvýšit hospodářský růst Ruska tváří v tvář bezprecedentním západním sankcím. Do karet to hraje i prezidentovi Vladimiru Putinovi, kteří před pár týdny zvítězil v tamních prezidentských volbách a v čele země bude stát dalších 6 let, píše server The Moscow Times.
Odhaduje se, že v roce 2022 opustilo Rusko 1,1 milionu lidí poté, co Moskva zahájila rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Od té doby se jich 40 až 45 % vrátilo, vyplývá z údajů moskevské relokační společnosti Finion. V další týdnech má tento trend nadále pokračovat a počet opětovně příchozích se tedy má zase rychle zvyšovat.
Podle odhadů expertů se navrátilci podíleli na 3,6% růstu HDP Ruska v roce 2023 jednou pětinou až jednou třetinou. Tito Rusové se údajně rozhodli pro návrat domů poté, co se v zahraničí potýkali s obtížemi při obnovování povolení k pobytu a narazili na diskriminaci, a to i v zemích, které jsou k Rusku považovány za přátelské a neuvalily na Moskvu sankce.
„Vrátili se s pocitem rozhořčení a s pocitem, že ‚Putin se přece jen tak moc nemýlil‘. Oni nás opravdu nenávidí‘,“ citoval server The Moscow Times Annu Kuleshovou, socioložku ze Social Foresight Group, která dělá rozhovory s ruskými emigranty.
Putin vítá příchozí s otevřenou náručí
Politická analytička Taťjana Stanovajová pro server The Moscow Times uvedla, že ruská propaganda využívá příběhy o návratu jako důkaz rozšířené „rusofobie“ na Západě. Putinovi, který návrat ruských podnikatelů a vysoce kvalifikovaných pracovníků chválí jako dobrý trend, tento proces podle Stanovajové dodává energii a další důkazy, že měl pravdu.
Pocit nejistoty, který pociťují Rusové žijící v zahraničí, naznačuje, že repatriace bude pravděpodobně pokračovat i v dalším průběhu války.
Rusko v roce 2022 zaznamenalo dvě vlny migrace směrem ven – jednu zpočátku po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu a druhou na podzim, kdy Kreml vyhlásil „částečnou“ mobilizaci. Mnozí uprchli z důvodu nesouhlasu s válkou, obav z ekonomického kolapsu nebo z důvodu odmítnutí vyslání na bojiště.
Putin tento odliv zpočátku popisoval jako přirozenou a nutnou očistu společnosti od „spodiny a zrádců“. V létě loňského roku však ruský vůdce změnil strategii a ty, kteří zůstali v zahraničí, označil za další prvek spojující Rusko s jeho zahraničními partnery.
Zdroj: The Moscow Times