Váš instagramový profil jsem si před rozhovorem důkladně nastudovala. Informacemi o vlasech a péči o ně je přímo nabušený. Kde jste sbírala zkušenosti?
Začínala jsem úplně od píky. Vychodila jsem kadeřnické učiliště v Lanškrouně a kadeřnici v salonu jsem pak dělala dalších sedmnáct let. Ale učiliště mají své limity. Valná většina z nich má osnovy z minulých let a osvícených je jich málo. Kadeřník, který vyleze z učiliště, zkrátka není kompetentní kadeřník. Což jsem sama záhy zjistila. Proto jsem si hned po ukončení studia hledala školení u různých kadeřníků. Doma ve sklepě jsem stříhala vlasy ve svém provizorním salonu a všechny peníze jsem pak utrácela za vzdělávání, které mi pomohlo se posunout dál.
Proto jste se časem přesunula do Prahy?
Chvilku jsem pracovala u nás ve východních Čechách. Ale po roce jsem dostala nabídku pracovat v Praze v jedné síti kadeřnických studií, což byl vlastně sen. Ale tehdy se mi hodně dařilo v mém salonu, takže jsem nakonec odmítla. Čehož jsem samozřejmě velmi brzy litovala. Naštěstí jsem nabídku dostala znovu. Vydržela jsem tam pak pracovat asi pět let a moc jsem se naučila. Nejen, co se týká úpravy vlasů, ale i jak komunikovat s klientem, co znamená servis nebo doporučení a prodej produktů, jak z návštěvy kadeřníka udělat pro klienta zážitek a podobně.
Jeden z největších mýtů, který znám – že vlasy se nefoukají. Naopak, vlasy nikdy nenecháváme uschnout volně. Na vlasové pokožce totiž po umytí vzniká vlhké prostředí, které si můžeme představit jako les, do kterého naprší.
