O herci takového formátu je velmi těžké napsat něco „jen v kostce“, my se ale zaměříme na jeho legendární honoráře. Ze života „rady Vacátka“ proto jen krátce.
Střípky
Herec Jaroslav Marvan se narodil 11. prosince 1901 v Praze a zemřel ve věku 72 let. Narodil se na pražském Žižkově a byl s touto čtvrtí úzce spjat.
Po maturitě na reálce v roce 1919 pracoval pro Zeměpisný ústav a poštu, kde byl vyslán až na Podkarpatskou Rus. Zde se začal věnovat ochotnickému divadlu a jeho láska k herectví se postupně rozvíjela.
Po sňatku s Marií Marvanovou, významnou osobností českého divadla, přivítal na svět dceru Alenu.
Byl znám svou pečlivostí a přesností, a to jak v osobním životě, tak na jevišti. Své texty znal perfektně a v oblékání si potrpěl na decentnost. V práci byl neskutečně pilný, pracovitý, poctivý a pečlivý.
Stejně známé jako jeho výkony a role byly ale i jeho finanční odměny za hereckou práci. Ty totiž ve své době překračovaly běžnou míru odměn a staly se téměř legendárními.
Ale vezměme to postupně.
Kariéra na jevišti
V roce 1926 začal Marvan svou profesionální kariéru v Divadle Vlasty Buriana, kde se stal po Burianovi jedním z pilířů. Později působil i ve Vinohradském divadle, a nakonec v Národním divadle, odkud odešel do důchodu v roce 1972. O dva roky později zemřel.
Získal mnoho cen a uznání, včetně titulu Zasloužilého umělce, a jeho přínos české kultuře je neocenitelný. Získal Národní cenu, byl laureátem Státní ceny a v roce 1971 byl jmenován národním umělcem.
Filmové role
Jeho filmová kariéra zahrnovala jak filmy němé, tak samozřejmě zvukové. Známe ho v neuvěřitelném množství rolí a ztvárnil řadu postav od vojenských sluhů až po tragikomické charaktery.
Je znám i jako osvědčený „přihrávač" Vlasty Buriana ve filmech, není tedy divu, že si velmi rychle získal si srdce diváků i kritiků. Tam, kde vystupoval, ať už v divadle, nebo ve filmu, byl úspěch zaručen.
Byl naprosto přirozený, profesionální, ale přitom i neskutečně charismatický, přestože to nebyl prvoplánový krasavec. Lidi však dokázal oslovit a získat, protože byl „jako jeden z nich“.
Zajímavé proto je, že i přes svou obrovskou popularitu byl Marvan v soukromí znám jako bručoun, který měl tendenci si stěžovat na novou generaci herců. Zároveň se uvádí, že jeho skutečný život byl velmi podobný roli nepříjemného Gustava Anděla, kterého hrál ve filmu Anděl na horách...
A ano, ten byl skutečně nesnesitelný. Na tuto roli zavzpomínejme zde:
Sláva a honoráře
Marvan si během kariéry vybudoval pověst nejen jako talentovaný herec, ale i jako hvězda s nebývalými honoráři. Jeho odměny za role ve filmech byly tak vysoké, že mu jeho kolegové mohli jen tiše závidět.
Média píší, že vydělával dokonce devatenáctinásobek tehdejšího průměrného platu. Představte si, kolik potom asi vydělával Vlasta Burian!
Údajně začínal se skromnými třiceti korunami za představení, ale postupně se vypracoval až na 15.000 korun československých za měsíc. Bylo to v době, kdy průměrný plat v Československu činil 789 korun.
A když chtěl divadlo Vlasty Buriana opustit, byla mu nabídnuta nová, ještě výhodnější smlouva. Sumu, nebo spíše honorář, si mohl vyplnit sám, jakýkoli! On však přesto z divadla odešel…
Například jeho honorář za film Anděl na horách dosáhl neuvěřitelných 45 600 Kčs, což byla v padesátých letech obrovská suma. Tento film byl přitom provázen mnoha zraněními, pro Marvana to byla první návštěva Vysokých Tater. „Oni by se smáli, i kdyby nás vezli v rakvi,“ hudral prý, když se nikdo nepozastavoval nad zraněními herců. Útěchou mu ale jistě byla popularita, jako si film získal. Marvan díky němu procestoval spoustu zemí.
A Poslední mohykán? Za hlavní roli v tomto kultovním filmu si Jaroslav Marvan údajně vydělal dva roky po válce téměř 100 tisíc korun československých! A za film Nikdo nic neví to prý údajně bylo 125 tisíc. Tyto honoráře mu záviděli všichni jeho kolegové v Národním divadel i mimo něj.
Nikdo nebyl ani srovnatelně stejně placeným hercem.
Přestože byl šetrný a peníze si prý neuměl užít, jeho úspěch a popularita byly ohromující. Kdoví, jak by poměrově takové peníze využili herci dnes.
Zdroje: www.ctidoma.cz, www.extra.cz, www.csfd.cz/jaroslav-marvan
