Před jménem i za ním má řadu titulů. Inženýrské i medicínské vzdělání jí dává kritický nadhled, aby nepropadala „šarlatánství“. Lékařka, inženýrka i magistra s doktorátem v oblasti zdraví, se po letech klasického západního přístupu k léčbě odklonila k přístupu celostnímu, který vnímá všechny souvislosti potíží, bolestí a problémů, a to na úrovni fyzické i psychické. Podle něj můžeme změnou svého myšlení výrazně zlepšit své zdraví. A nejen své vlastní, ale i zdraví našich dětí.
„Pomineme-li zajištění fyzických potřeb a péče o dítě, je mu matka v jeho raném dětství největší psychickou oporou. Což v návaznosti na psychosomatické principy ovlivňuje jeho zdraví. V dnešní době, která je velmi hektická a klade vysoké nároky i na rodiče, je důležité toto všechno nepodceňovat. Rodiče by se měli snažit i v náročných životních situacích a stresovém tlaku vědomě udržovat psychickou harmonii a rovnováhu,“ vysvětluje Markéta Kastnerová (www.skolakamate.cz).
Je pravda, že čím je dítě mladší, tím více na psychickou nepohodu reaguje fyzickými obtížemi?
Ano, děti často reagují na psychickou nepohodu fyzickými obtížemi, jako jsou například bolesti břicha nebo problémy se spánkem. Jedná se v podstatě o jakousi psychosomatickou projekci na nevědomé úrovni, kdy se emoční prožívání projevuje zdravotními problémy na úrovni fyzického těla. Čím je dítě starší, tím více se vyvíjí jeho rozumová/kognitivní oblast, takže následně lépe dokáže aktuálně nastalé disharmonické situaci porozumět a lépe ji na vědomé úrovni zpracovat. S postupujícím věkem se tedy snižuje riziko, že by vzniklo nezpracované trauma na nevědomé úrovni, které se následně přenáší do dalších fází života.
Matka ovlivňuje zdraví dítěte na úrovni psychosomatických problémů, kam mohou spadat například různé úzkosti, plačtivost dítěte, vnitřní neklid, nespavost, bolesti břicha, bolesti hlavy a mnoho dalších problémů.
Slyšela jsem, že dítě matce svým chováním nastavuje jakési zrcadlo. Je to pravda?
Ano, dítě může matce ukázat aspekty sebe sama a svého chování, které by jinak nebyly tak zřejmé. Obvykle to znamená, že se dítě chová a reaguje způsobem, který odráží nebo zrcadlí chování, emoce nebo zkušenosti matky. Například pokud má matka tendenci být přehnaně kritická k sobě, může se dítě také začít vnímat se stejným kritickým postojem. Podobně dítě může reagovat na úzkost nebo strach matky, pokud je to pro ně běžná zkušenost. Děti jsou velmi vnímavé k emocím a projevům, které cítí u svých rodičů. Jejich vývoj osobnosti a způsob interakce s okolním světem často vychází z těchto primárních vztahů.
Dočetla jsem se, že od konce těhotenství do druhého roku života dítěte je dominantní částí mozku pravá mozková hemisféra, která souvisí s utvářením citových pout a blízkých vztahů. Co v tomto období může matka udělat, aby dítěti předala maximum?
Je hned několik způsobů, jak matka může tuto fázi podpořit. Pro rozvoj vztahu je například velmi důležitý oční kontakt. Matka by měla aktivně navazovat oční kontakt s dítětem a reagovat na jeho projevy. Kojení, držení a nesení dítěte také posiluje emocionální vazby. Fyzická blízkost pomáhá dítěti cítit se milováno a podporováno. Matka by měla citlivě reagovat na potřeby dítěte, zvláště co se pocitů týče. Tím se posiluje vztah a dítě se učí, že jeho potřeby jsou důležité. Aktivní interakce, jako je hraní si s dítětem, zpěv, vyprávění příběhů a jednoduchá komunikace také podporuje rozvoj mozku a citových vazeb. Matka může poskytovat emoční oporu a učit dítě, jak lépe rozpoznávat a vyjadřovat své pocity.
Říkala jste, že zdravotní stav dítěte je hodně závislý na matce. Existují tedy nějaká onemocnění u dítěte, které je možné skrz matku vyřešit?
V první řadě je potřeba zmínit, že je důležité nemocím nejdříve předcházet, abychom je nemuseli následně řešit. Prevence je tedy zásadním faktorem v péči o zdraví dítěte. Kvalitní vztah mezi matkou a dítětem přispívá jednoznačně k celkovému dobrému zdravotnímu stavu dítěte. Matka tedy ovlivňuje zdraví dítěte na úrovni psychosomatických problémů, kam mohou spadat například různé úzkosti, plačtivost dítěte, vnitřní neklid, nespavost, bolesti břicha, bolesti hlavy a mnoho dalších problémů. Navíc matka ovlivňuje složení stravy dítěte, s čímž souvisí přísun složek potravy podporujících imunitu, a toto je zase další úhel pohledu vlivu matky na nemocnost dítěte.
Do kdy to tak je? V jakém věku se to mění?
Vazba dítěte na matku je dynamický proces. Během prvních měsíců a let života je dítě velmi závislé na matce pro fyzickou péči, krmení a emocionální podporu. V tomto období se často rozvíjí intenzivní vazby a citové propojení mezi matkou a dítětem. A přestože dítě v této době postupně začíná objevovat svět a vyvíjet vztahy i s ostatními členy rodiny a okolím, matka je pro něj přesto nejzásadnějším opěrným bodem.
V předškolním období (3–6 let) se vazba dítěte rozšiřuje i na další osoby. Dítě začíná být více nezávislé a hledá podporu a inspiraci také od učitelů, vrstevníků a dalších dospělých. I když se vazba dítěte na matku vyvíjí a mění se s věkem, matka zůstává důležitým vlivem a zdrojem podpory pro celý život. Důležité je, že se vazby dítěte na různé osoby vyvíjejí paralelně a vzájemně se ovlivňují. Vztahy dítěte s ostatními členy rodiny, včetně otce, sourozenců a prarodičů mají také klíčový vliv na jeho vývoj a dobře fungující rodinný systém je základem pro zdravý psychosociální rozvoj dítěte.
Existuje nějaká hranice mezi přirozeným propojením dítěte a matky a patologickou závislostí, která naopak může ublížit?
Hranice mezi zdravou a patologickou provázaností může být obtížné stanovit. Zdravá napojenost podporuje vývoj dítěte, zatímco patologická může vést k nedostatečné nezávislosti a psychickým problémům. Důležité je dávat dítěti najevo lásku a emocionální podporu, ale na druhou stranu ho vést k jasným pravidlům, zodpovědnosti a nezávislosti. Problém je, když na sebe matka dítě nadměrně poutá, ale naopak i to, když je vazba matky a dítěte z jakýchkoliv důvodů narušená.
Co se pak může stát?
Nepřiměřená provázanost může vést k problémům s oddělením, nedostatečným rozvojem osobnosti a psychickým poruchám. Dítě není schopné v dospělosti zaujmout a najít pevnou roli ve společnosti a najít svoji životní pozici, má problém s navazováním vztahů, vedením rodiny atd.
Reklama
Stále se hovoří o provázanosti matky a dítěte. Ale jak je to ze strany otce a dítěte?
Role otce v životě dítěte je také velmi důležitá a má významný vliv na jeho vývoj a zdravý emocionální vztah. I když se často klade důraz na mateřské pouto, výzkumy ukazují, že vztahy dětí s otcem mají také klíčový význam. Oba vztahy mají své vlastní významné role a přínosy pro vývoj dítěte. Důležité je, aby oba rodiče měli možnost vytvořit a udržovat pozitivní a podpůrný vztah se svým dítětem.
foto: Se svolením Markéty Kastnerové, zdroj: Autorský článek
