Na první příčku se vrátilo nejsilnější opoziční hnutí, přestože vládní pětikoalice zůstává soudržná a relativně silná. Volební preference politických stran ovšem závisejí nejenom na oslovených respondentech, ale také na výzkumných agenturách a jejich pracovních metodách.

Masmédia pravidelně referují, jakou aktuální podporu mají jednotlivé partaje a jestli průběžně získávají, nebo spíše ztrácejí příznivce. Pod shrnujícími grafy ovšem bývají podepsány různé výzkumné agentury, které používají rozdílné pracovní metody. Nejdříve tedy prozkoumejme zdroje –⁠ a teprve potom zhodnotíme, jaké vyšly preference politických stran v květnu 2024.

CAPI, CATI, CAWI, PAPI

Výzkumné metody srovnáme podle toho, jak jsou dotazováni respondenti (vybraní občané) a kam jsou zapisovány zjištěné informace.

MetodaAnglickojazyčný názevKomunikaceZáznam
CAPIComputer Assisted Personal InterviewingOsobněDo počítače
CATIComputer Assisted Telephone InterviewsTelefonickyDo počítače
CAWIComputer Assisted Web InterviewingPřes internetDo počítače
PAPIPen-and-Paper Personal InterviewOsobněNa papír

CVVM, Kantar, Median, STEM

Nejvýznamnější výzkumné agentury porovnáme podle toho, jaké pracovní metody používají, komu patří a kde sídlí jejich majitelé.

AgenturaMetodaMajitelCentrála
CVVMCAPI a PAPIAkademie věd ČRPraha
Kantar CZ s.r.o.CATI a CAWIKantar Square Two B.V.Rotterdam
Median s.r.o.CAPI a CAWIPřemysl ČechPraha
STEMCAWI a CATISTEM Ústav empirických výzkumů, z.ú.Praha

Zkoumaný vzorek zastupuje všechny voliče

Výzkumné agentury hledají a oslovují takové respondenty, kteří dohromady věrně reprezentují celou popisovanou populaci. Muži, ženy, věkové, vzdělanostní a regionální skupiny jsou potom zastoupeny ve stejných poměrech jako mezi všemi dospělými občany České republiky.

Respondentů bývá kolem tisícovky, jejich názory a preference však mají různou váhu. Někdo aktivně a dlouhodobě zastává pevné postoje, zatímco jiný člověk jedná nevyzpytatelně, případně zůstává pasivní.

Výzkumníci tedy zjišťují volební preference politických stran, ale také odhodlání a předvídatelnost jejich sympatizantů. Následně sestavují teoretický model. Rozdělují voličské hlasy a poslanecké mandáty tak, aby nejlépe reflektovali svůj aktuální sociální vzorek a tuzemská pravidla politické soutěže. Výsledky ovšem zestárnou dříve, než se dostanou do médií.

Volební preference politických stran v květnu 2024

Lidé stále přehodnocují, upravují nebo mění svoje názory. Proto nevíme, jak by volby dopadly dneska, ale tušíme, jak by skončily v nedávné minulosti. Median v květnu 2024 došel k závěru, že nejvýznamnější opoziční hnutí ANO po posledních volebních prohrách opět nabralo sílu. Politický projekt bývalého premiéra a neúspěšného prezidentského kandidáta Andreje Babiše údajně dosahuje 32,5 %, což znamená vedoucí příčku.

Vládní strany mají v součtu vyšší podporu: ODS 13 %, Piráti 10 %, STAN 8 %, TOP 09 3,5 % a KDU-ČSL 3,5 %. Topka a lidovci spadli pod pětiprocentní klauzuli, kterou samostatně kandidující partaj potřebuje pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Ale ODS, TOP 09 a KDU-ČSL plánují společnou kandidátku jako Spolu. Takhle by pravděpodobně získaly méně než 20 %, protože někteří jejich sympatizanti by raději volili konkurenci. Ostatní by zřejmě posílili. Do nové vlády chce také SPD, která se drží na 10 %.

Aktuální volební model v koláčovém grafu

Na každém hlasu záleží, ale ve volbách definitivně vítězí teprve strana nebo koalice, která získá většinu poslaneckých mandátů. V dolní komoře našeho Parlamentu zasedá 200 zákonodárců, takže majoritu tvoří 101 nebo více zastupitelů. Pokud vláda nemá dostatek svých vlastních poslanců, o podporu žádá také nejbližší opoziční kolegy, kterým slibuje programové ústupky a významné funkce.

Median sestavil teoretický volební model. Kdyby každá partaj kandidovala zvlášť a volby proběhly v květnu 2024, nová Poslanecká sněmovna by byla rozdělena následovně:

Tradiční levicové strany by opět prohrály

Také Kantar a STEM uvádějí, že ANO má nejvyšší volební preference. Kdybychom nyní uspořádali předčasné volby, mimo Poslaneckou sněmovnu by zřejmě zůstali SOCDEM (bývalá ČSSD), KSČM, PRO 2022, Přísaha, Zelení, Trikolora, Svobodní a další.

Nicméně současní poslanci mají mandát až do roku 2025 a většinou podporují stávající vládu, proto není pravděpodobné, že svůj zákonodárný sbor rozpustí dříve. Tudíž nedělejme unáhlené závěry a počkejme, jak rozhodnou voliči.

4 KOMENTÁŘE

  1. Volby do parlamentu sice za dva roky ,do té doby se nevyprofilují nové osobnosti lidí
    ,vidíme kdo vede nynější shluky protestů,doufám že tisk a média budou po nich pátrat ,představí je veřejnosti a ony samy”osoby”budou chtít jí dát republice své ,znalosti šarm řídit ji bez zisku ,,,,

  2. Průzkumníci veřejného mínění ukazují hlavní trendy – kdo zrovna vede a dlouhodobě stoupá nebo klesá. Ale nedokážou odpovědět na další klíčové otázky: Kolik dospělých občanů zůstane doma, kam se nakonec přikloní nerozhodní voliči a kdo přeleze 5% hranici. Někteří jedinci se zachovají podle toho, jak se před volebními dny vyspí, pohodnou či nepohodnou s manželkou apod. A pomyslným jazýčkem na vahách může být jediné maloměsto, které se v průzkumech rovná „statistické chybě“.

  3. Mnohé politické strany v odhadovaných volebních modelech chybějí, protože jejich preference jsou na úrovni statistické chyby.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno