Příliš idylické kontury. Snímek o Marii Montessori zapomněl na stinné stránky jejího příběhu

Montessori je jedním z nejpopulárnějších vzdělávacích směrů současnosti. Hračkářství a dětské pokojíčky jsou zaplaveny montessori pomůckami (ač sami výrobci upozorňují, že ne každá hračka tak označovaná je skutečně montessori), v Česku je přes 160 montessori vzdělávacích institucí od mateřských až po střední školy a principy tohoto směru pronikají i do klasické výuky.

U počátku tohoto vzdělávacího směru byla italská pedagožka a lékařka Maria Montessori. Narodila se v roce 1870, tedy v době, kdy školství bylo ještě značně rigidní a spoléhalo především na disciplínu a fyzické tresty.

Jen o sto let dříve, v roce 1774, zavedla Marie Terezie, vládkyně na rakouském, uherském a českém trůně, povinnou školní docházku. Tereziánské reformy přinesly také základní rámec výuky v podobě takzvaných trivií, tedy učení čtení, psaní a počtů.

Tereziánský rigidní styl výuky a důraz na disciplínu přetrvával jistě i v době, kdy na scénu vstoupila Maria Montessori (a zlí jazykové říkají, že v českém školství přetrvává dodnes).

Vše pro děti, až na to vlastní

Maria Montessori byla na svou dobu mimořádně vzdělaná, stala se vůbec první ženou-doktorkou medicíny v Itálii. Při péči o mentálně zaostalé děti ve vlastní římské instituci zjistila, že pomocí speciálních pedagogických metod lze i tyto děti, v dané době značně nekorektně nazývané