Změnu občanského zákoníku a vypuštění této podmínky žádali v koalici Piráti, ale premiér Petr Fiala na jednání lídrů vládních stran to odmítl řešit jako další téma „kulturních válek“.
Ústavní soud ale s platností od poloviny roku 2025 zrušil paragrafy, které pro úřední změnu pohlaví vyžadovaly kastraci a sterilizaci.
Tyto paragrafy ústavní stížností napadl člověk, který se narodil jako žena, ovšem identifikuje se jako muž. Politici musí přijmout novou úpravu.
Případ před tím řešily nižší soudy od městských až po Nejvyšší správní soud, rozsudky odkazovaly mimo jiné také na tradiční podobu rodin. Stěžovatel nikdy neuspěl. Až nyní mu dal za pravdu Ústavní soud.
Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa poukázal, že podmínka operace a sterilizace člověka není v souladu s lidskými právy a důstojností. Dosavadní situaci soudci považují za neudržitelnou.
Dosud bylo nutné znemožnit chirurgicky reprodukční funkce, čili počít dítě. A dále bylo potřeba přeměnit pohlavní orgány plastickou operací. Statusová změna pohlaví podle dosavadních pravidel podle ústavních soudců zasahuje vážně do osobní integrity trans osob.
„Chirurgické zákroky zasahují do lidské důstojnosti, jsou požadovány i po těch, kteří je podstoupit nechtějí. Je v rozporu s lidskou důstojností, aby po nich stát pouze pro účely statusu pohlaví požadoval změnu vzhledu a funkčnosti jejich těla,“ zdůraznil Jirsa.
Nově bude stačit oficiálně potvrzení od zdravotníků. Ústavní soud také poukázal, že tvary jména a příjmení se budou měnit podle nového právního statusu. Proti tomu stěžovatel nic nenamítal.
Ústavní soud ukládá zákonodárcům, aby přijali novou zákonnou úpravu pro změnu pohlaví. Jak má nový zákon vypadat soud neříká.
Plénum nerozhodlo jednomyslně, proti byli dva z patnácti ústavních soudců.
„Kauzu jsme rozjížděli už před osmi lety. Ano, navrhovali jsme zrušení vícero právních předpisů a ustanovení, ale chápu rozhodnutí Ústavního soudu. Jsem nesmírně rád, že k němu došlo. myslím, že to byla nesmírná ostuda, kterou Česká republika měla, že nutila trans-lidi ke sterilizaci ve chvíli, kdy chtěli projít změnou pohlaví,“ řekl po vyhlášení advokát stěžovatele Petr Kalla.
O změnu usilovali už i Piráti
Před pár dny chtěli v koalici změny dosáhnout i vládní Piráti, jenže neuspěli. Nyní jim dal za pravdu Ústavní soud.
„Podmínka sterilizace trans osob pro úřední změnu pohlaví je zcela barbarská a zpátečnická praktika. Stát nemá zasahovat lidem do života víc, než je nutné. A to, aby říkal, kdo smí a nesmí mít možnost reprodukce, je absolutně nepřijatelné. I Evropský soud pro lidská práva rozhodl, že jde o porušovaní lidských práv. Proto jsem téma znovu otevřel na jednání vládních stran s tím, že musíme tuhle praktiku konečně zrušit a odeslat ji zpátky do středověku, kam patří,“ uvedl pro iDNES.cz šéf Pirátů Ivan Bartoš.
V koalici se k němu přidala i šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, ale to nestačilo. „Někteří koaliční partneři tento krok nepodpořili, což je s podivem, když ho už před rokem veřejně přislíbil ministr Pavel Blažek a zároveň se tyto strany zaštiťují svobodou a Západem. Očividně pouze tehdy, když se jim to hodí. Na to za Piráty odmítáme přistoupit a budeme dál tlačit na to, aby měli všichni lidé v naší zemi stejná práva a vláda dostála svým slibům,“ popsal spor v koalici Bartoš.
Požadavek kastrace odporuje základním lidským právům, řekl loni Blažkův náměstek
„Požadavek kastrace odporuje základním lidským právům,“ uvedl loni na konci března Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti Pavla Blažka. „I naše ministerstvo se postavilo k tomuto problému tak, že by bylo vhodné podmínku sterilizace odstranit a požadovat pro úřední změnu pohlaví pouze diagnózu,“ dodal před rokem Blažkův náměstek
Ústavní soud v úterý rozhodoval, zda má v občanském zákoníku zůstat tato část paragrafu 29. „Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Má se za to, že dnem změny pohlaví je den uvedený v potvrzení vydaném poskytovatelem zdravotních služeb.“
Soud dříve odmítl podobný podnět osoby, která tvrdila, že není žena ani muž
Když se Ústavní soud problematikou zabýval naposledy, návrh na zrušení právní úpravy zamítl. Individuální příběh člověka, který se na soud obrátil nyní, je však jiný.
Předchozí nález soud přijal na základě podnětu takzvané „nebinární osoby“, která se necítila být ani mužem, ani ženou. Nyní jde o transgender člověka, jenž skutečně usiloval o úřední změnu pohlaví, včetně mužského jména a mužského formátu rodného čísla, ale operace pro něj představuje překážku.
Žadatel si přál, aby úředně evidované informace o něm zohledňovaly to, jak se cítí, aniž by musel podstoupit chirurgický zákrok. Uváděl, že zákonná ustanovení jsou v rozporu s jeho lidskou důstojností, právem na rovnost, ochranu zdraví, respektování soukromého života i na rodičovství.
Když se loni jeho případem zabýval Nejvyšší správní soud, tak stížnost zamítl a v rozhodnutí zdůraznil princip zdrženlivosti v podobných otázkách a také ochranu základních přirozených atributů rodiny.
