Čína v průběhu dvou let vyslala na oběžnou dráhu více než 400 satelitů, z nichž více než polovina dokáže sledovat dění na Zemi, uvedl Gagnon na Mitchellově institutu pro letecká a kosmická studia. Počet čínských zařízení na oběžné dráze se od roku 2015 zvýšil o 550 procent.
Čína by mohla využít informace získané svými satelity v možné válce s USA, která by mohla vypuknout v případě jejího útoku na Tchaj-wan. Dokázala by pak například snadno sledovat přesun amerických sil na západ Pacifiku.
„Poskytnou indicie a varování před námořníky, mariňáky a letci, kteří se budou snažit přesunout na západ, pokud dostanou pokyn, aby bránili svobodu. Nyní budou, způsobem, o kterém se nám v Americe nechce mluvit, uvnitř rychle se rozšiřující zóny nasazení zbraní,“ varoval americký činitel.
Architektura čínských satelitů podle Gagnona ukazuje jejich vojenský význam. Nejsou navrženy „pro efektivitu a hospodárnost“, ale aby „mohly jít do války a udržet se ve válce“. Jejich hlavním cílem je informovat vojáky o tom, kam zacílit palbu, dodal.
„Čínská lidově osvobozenecká armáda rychle pokročila ve vesmíru způsobem, který dokáže ocenit jen málokdo,“ zdůraznil Gagnon. „Snažil jsem se přemýšlet o historických analogiích, o takto rychlých nárůstech. Tak rychlé budování jsem ještě neviděl,“ řekl s tím, že jej napadla druhá světová válka. „Protivník, který se tak rychle vyzbrojuje, je velmi znepokojující.“
Podle Gagnona Čína budováním své satelitní sítě hodlá vesmír používat stejným způsobem jako USA, pro něž je integrální součástí jejich vojenských operací. Nyní „tento monopol skončil“.
Čína vypustila minulý rok na geosynchronní oběžnou dráhu družici Ludi Tance-4. Výhoda satelitů na těchto drahách ve výšce 35 780 kilometrů je, že poskytují stálé pokrytí a snímky, a to i přes mraky a v nočních hodinách. Peking tvrdí, že zařízení je čistě civilního charakteru a je určeno ke sledování počasí v Číně a v přilehlých oblastech v rámci ochrany životního prostředí, zemědělství a prevence před přírodními katastrofami.
USA tomu však nevěří. „Je určena k pozorování západního Pacifiku, i když tvrdí, že jde o zemědělství. Tak nějak víme, k čemu slouží,“ podotkl Gagnon.
I další američtí představitelé varují, že se nyní rozhoduje v závodu o vesmírnou dominanci. V dubnu náčelník amerického kosmického velitelství Stephen Whiring uvedl, že Čína ve vesmíru postupuje „dechberoucí rychlostí“. „Za posledních šest let ztrojnásobili počet zpravodajských, sledovacích a průzkumných družic na oběžné dráze a využili své vesmírné schopnosti ke zlepšení smrtící účinnosti, přesnosti a dosahu svých pozemních sil.“
„Jsme v klíčovém momentu historie,“ prohlásil Troy Meink, hlavní zástupce ředitele Národního průzkumného úřadu, jenž provozuje americké špionážní družice. „Poprvé po desetiletích je zpochybněno vedoucí postavení USA v oblasti vesmíru a vesmírných technologií. Naši konkurenti aktivně hledají způsoby, jak ohrozit naše schopnosti, a my to vidíme každý den.“
