„Výsledky jsou jasné,“ řekl Pendarovski, kterému podle průběžných výsledků dalo hlas přibližně 29 procent voličů. Prezident následně pogratuloval „těm, kteří zvítězili“.
Prezidentova sociální demokracie (SDSM), která byla v posledních letech u vlády, se ziskem 12,5 procenta hlasů výrazně ztrácí na hlavní opoziční stranu VMRO-DPMNE i v parlamentních volbách. Po sečtení zhruba poloviny okrsků měla konzervativní strana kolem 37 procent preferencí. Podle serveru Balkan Insight jsou sociální demokraté až na čtvrtém místě. Před SDSM se dostaly i dvě strany albánské menšiny.
Vládní strana v posledních letech čelila odlivu voličské přízně v souvislosti s řadou korupčních kauz, kritikou za neschopnost pozvednout životní úroveň občanů, jakož i a za údajně přílišné ústupky Albáncům a sousedním zemím v otázkách makedonské identity.
Hlas ve středečních volbách mohlo odevzdat na 1,7 milionu voličů. Podle předběžných výsledků se zájem o volby ve srovnání s předchozím hlasováním zvýšil.
„Ujišťuji Vás, že se budu každý den snažit dokázat, že hlavou státu nejsem kvůli sobě, ale kvůli Makedonii,“ řekla před prvním kolem prezidentských voleb vítězka Siljanovská-Davkovová. Rovněž slibovala, že jako prezidentka bude spolupracovat i s opozicí, nevládními organizacemi a s médii, nejen se „svou“ VMRO-DPMNE.
Vítězství VMRO-DPMNE a Siljanovské-Davkovové může mít důsledky pro zahraničněpolitickou orientaci Severní Makedonie. Strana i prezidentská kandidátka totiž shodně odmítají proevropskými sociálními demokraty navrhované změny ústavy, kterými Bulharsko podmiňuje zahájení přístupových rozhovorů Severní Makedonie s Evropskou unií.
Spor se týká začlenění zmínky o bulharské menšině do severomakedonské ústavy. Siljanovská-Davkovová se sice vyslovila pro členství své země v EU, avšak pouze pokud to nepoškodí „makedonské státní a národní zájmy“.
Otazník visí také nad pokračováním kompromisní dohody s Řeckem o název státu, v jejímž důsledku se země v roce 2019 přejmenovala na Severní Makedonii. Atény pak díky tomu umožnily vstup země do NATO. VMRO-DPMNE pod vedením předsedy Christijana Mickoského dohodu z opozičních řad odmítala. Siljanovská-Davkovová dříve uvedla, že jako prezidentka by místo názvu Severní Makedonie používala původní název Makedonie.
Gordana Siljanovská-Davkovová se narodila 11. května 1953 v Ochridu, vyrostla ale ve Skopje, kdy vystudovala střední i vysokou školu. Koncem 70. let absolvovala tamní právnickou fakultu, doktorát získala v roce 2004 na univerzitě v Lublani s prací zaměřenou na fungování místních samospráv.
Velkou část kariéry strávila na právnické fakultě ve Skopje, kde se zaměřila na teorii politických systémů, a už začátkem 90. let se zapojila do politiky. V letech 1990 až 1992 byla členkou ústavodárného shromáždění a po vyhlášení nezávislosti Makedonie působila dva roky jako ministryně bez portfeje ve vládě Branka Crvenkovského.
Po odchodu z Crvenkovského kabinetu se zaměřila na působení na univerzitě, jako expertka na místní správu pracovala také pro OSN či Radu Evropy. Do politiky se znovu naplno vrátila před pěti lety, kdy ji VMRO-DPMNE vyslala do prezidentských voleb.
Postoupila tehdy do druhého kola, v němž podlehla Stevu Pendarovskému, který získal 53,6 procenta hlasů. V napjaté atmosféře nedlouho po oficiální změně názvu země na Severní Makedonie tehdy Siljanovská-Davkovová například slibovala, že v případě svého vítězství se zasadí o vypsání referenda o přejmenování státu.
