Malebné pošumavské městečko Chudenice má zajímavý rekord: více než 650 let patřilo rodu Černínů. S Chudenicemi je spojená i pověst o vzniku rodového jména Černínů. Hlavní roli v ní hraje komín černé kuchyně na Starém zámku, kam chůva při vpádu nepřátel na poslední chvíli ukryla malé miminko.
Dědic pána tvrze jako jediný masakr přežil, a když ho zase vytáhli ven, byl pořádně špinavý. „Aj, chuděnec! A jak jest černý! Kéž Bůh by nám tebe ráčil zachovat a ty bys opět naším pánem byl!“ pravil údajně některý z věrných služebníků poté, co vytáhli umouněné mimino z komína. Jak nemluvně rostlo, z černého se prý stal Černín a z chuděnce Chudenice.
Pouť do krajiny ticha. Vypravte se do půvabného poutního areálu Skalka |
Dávno předtím ale krajem procházel sv. Wolfgang, který byl biskupem v bavorském Řezně a podle pověsti vysvětil v roce 973 v Praze prvního českého biskupa Dětmara.
Když se při jedné ze svých cest z Prahy do Řezna zastavil na kopci Žďár, požehnal místním lidem, údajně tu i přenocoval, a pokud budeme věřit legendám, současně založil a vlastníma rukama postavil i první kostel.
Rozhledna Bolfánek
To se neobešlo bez potíží, protože se mu do toho pořád pletl ďábel. Nakonec spolu sepsali smlouvu, podle které měl čert jako odměnu za pomoc se stavbou dostat prvního tvora, který do kostela vkročí.
Když byl kostel hotový, z lesa tam zaběhl a vyběhl vyplašený vlk. Wolfgang pekelníka škodolibě vybídl, aby si vzal svou odměnu, ovšem s vlkem ďábel nepočítal, a tak zadupal a vztekle zařval, až se celý kopec otřásl a skála pod kostelem pukla. Dírou se naštvaný čert protáhl kamsi do pekel a zmizel.
Díra do peklaNa Žďáru pod Bolfánkem stojí takzvaná šlépějová kaplička. Dnešní podobu získala na konci 19. století, ale její předchůdkyně tu stávala už před mnoha staletími. Chránila totiž nejposvátnější místo kopce Žďár: skálu, na níž prý sv. Wolfgang zanechal otisk své nohy a biskupské berly. Pod kaplí je jeskyňka s kamenným lůžkem, kde prý světec na své cestě přenocoval. Mnohem větší pozornost ale přitahuje druhá kuriozita, skalní puklina – ano, ta, kterou se oklamaný čert protáhl do pekla. Prý se pořád mírně rozšiřuje a říká se, že až bude tak široká, že se do ní vejde těhotná žena, nastane konec světa. Pod Bolfánkem objevíte výletní hostinec a také přírodní amfiteátr s doupětem ježibaby, dřevěnými vlky a dalšími kuriozitami, kde se před časem odehrávala půvabná představení Chudenická Rusalka bledá. |
Wolfgang se poté stal patronem Chudenicka i rodu Černínů a dochovaly se i zmínky o „kostelíčku svatého Wolfganga nad Chuděnicí“. Chodívalo sem hodně poutníků, a tak někdy kolem roku 1722 pověřil hrabě Černín architekta Františka Maxmiliána Kaňku, aby na vrchu Žďár navrhl nový a větší barokní kostel.
Stavba trvala tři roky a o výsledku se toho ví jen málo: kostel byl prý dlouhý 26 metrů, s obdélníkovou lodí a užším presbytářem. V prvním patře zvonice byl do lodi otevřený kůr s varhanami. Chrám měl tři oltáře, hlavní věž zdobila cibulová báň s lucernou, podobná byla na sanktusové věžičce. U kostela vznikla také poustevna.
Od Wolfganga k Bolfánku
Za vlády císaře Josefa II. byl kostel zrušen a začal chátrat. Definitivně ho zbořili až v roce 1810 a stavební materiál prý použili na vybudování panských stájí, zdí a mostu přes Bezpravovický potok.
Z poutního kostela nakonec zbyla pouze věž, kterou během první poloviny 19. století Černínové nechali upravit jako rozhlednu. Společně s arboretem zvaným Americká zahrada, několika altánky a pozdějším Rusalčiným jezírkem se stala jednou z atrakcí lesoparku kolem dnešního zámku Lázeň.
Přišla ale o svůj barokní vzhled i cibulovou báň: tesařský mistr Kubát z Pušperka ji upravil v pseudogotickém stylu tak, aby připomínala Černou věž v nedalekých Klatovech.
Na památku kostela a jeho starého zasvěcení se rozhledně začalo něžně říkat Volfánek, až se z toho stal dnešní Bolfánek. Když vyšlápnete 138 schodů, otevře se před vámi dokonalý kruhový výhled na panorama Šumavy a Českého lesa, uvidíte Radyni, Plzeň a Brdy a za pěkného počasí i Krušné hory a vrcholky Alp.
Výlet: Za Rusalkou a do Americké zahradyStart a cíl: náměstí v Chudenicích Délka trasy: 7 km Čas: 3 hodiny (pěšky i s návštěvou rozhledny) Náročnost: ★★★✰✰ Zajímavost: Zatímco skladatel Antoní Dvořák umístil hrdinku své nejslavnější opery do jezírka na Vysoké u Příbrami, autor libreta Jaroslav Kvapil pro Rusalku vybral jiný domov – jezírko na lesní louce pod Bolfánkem poblíž rodných Chudenic. Prý tu bývalo koupaliště, kde kvetly lekníny, a půvabný koutek byl přímo stvořený pro pohádky. Cesta: Na cestu se vám bude hodit mapa nebo chytrý telefon, protože lesy pod Bolfánkem křižuje řada lesních stezek a snadno se můžete splést. Z centra Chudenic vyjdete po modré a kolem hřbitova a kaple sv. Anny dojdete na Bolfánek. Sejdete k zámku Lázeň a po naučné stezce projdete do Americké zahrady. Zastavíte se na Kličkově vyhlídce, projdete kolem Kvapilových jezírek a podíváte se k altánku zvanému Kuchyňka, kde se Černínové občerstvovali při honech. Po široké pohodlné cestě dojdete k zámečku Lázeň, po naučné stezce se vrátíte ke hřbitovu a sejdete zpět do Chudenic. |
