Úvodem obecně
Je přirozené, že babičkám a dědečkům paměť neslouží jako za mlada. Není nic neobvyklého na tom, že občas zapomeneme, že jsme něco slíbili, že jsme měli něco udělat, že si nevzpomene hned na jméno kamaráda ze školy. Klíčové je „hned“ a „někdy“. K tomu se ale dostaneme.
Alzheimerova nemoc spadá mezi typy demence. Mozkové buňky postupně odumírají a ztrácejí svou funkci. Alzheimer se plíží pomalu, dlouho a vcelku nenápadně a zpočátku je těžké tuto chorobu diagnostikovat, zvláště u žen, které jí trpní víc než muži. Právě ale včasné rozpoznání, ostatně jako u všech zákeřných chorob, může podstatně přispět k jejímu průběhu.
Ze statických čísel víme, že u nás ke konci loňského roku trpělo touto chorobou kolem sta šedesáti tisíc lidí. Číslo je dle předpokladů vyšší, protože mnozí „zapomětliví“ o své nemoci mnohdy nevědí. Pokud si myslíte, že se týká lidí vysokého věku, pak se mýlíte. Tímto typem demence trpí i padesátníci, postihnout může i člověka o deset let mladšího.
Už jen z tohoto důvodu a s i přihlédnutím k tomu, že seniorů přibývá, není výhled do budoucnosti nijak růžový. Do roku 2050 by se mohl počet dle odhadů přiblížit až ke třem set tisícům.
Poslední fází může být pobyt na lůžku, který je ve svém důsledku příčinou úmrtí (ilustrační obrázek)
Pro sebe, pro blízké
Máme-li pocit že nám, či naším blízkým, začíná selhávat paměť, neměli bychom to podceňovat. Nutno podotknout, že někteří lidé jsou prostě roztržití od přírody, zapomenou, že si dali vyčistit kabát, vzpomenou si, až když měsíc leží nevyzvednutý v čistírně. Nemusíme si na to vzpomenout, když jsme třeba pracovně vytíženi, či se nám honí hlavou příjemná nebo nepříjemná záležitost. Člověk, který už touto nemocí trpí, si už vůbec nevzpomene, že si svůj kabát do čistírny dal, natož do jaké a později už vůbec, že nějaký kabát měl.
Zhoršování krátkodobé paměti je jedním z prvních příznaků. Nepodceňujme však další.
Tím je řeč, lépe řečeno schopnost vyjadřování. Postižený postupně zapomíná slova. Ano zdravý člověk má někdy něco tzv. na jazyku, ale nemocný si nevybaví ani prosté slůvko a postupně ho nahrazuje jiným, až věta vůbec nedává smysl. Právě proto, jak se uvádí, bývá při lékařských testech obtížnější tuto nemoc odhalit u žen, protože mají obecně „květnatější“ slovní zásobu než muži.
Všichni máme své rituály. Například, přijdeme domů, klíče pověsíme na věšák. Odcházíme, nejsou tam. Hledáme, přemýšlíme, kam jsme je mohli dát. Pohrouženi do myšlenek třeba nějakého pracovního problému, je bezmyšlenkovitě strčíme do kapsy kabátu. To nás děsit nemusí. Ale pokud je najdete třeba v koši na prádlo, pak už bychom se měli zamyslet, zda nejde o demenci. Nemocní totiž dávají předměty na zcela nepochopitelná místa. Příbuzní pak třeba najdou kuchyňskou naběračku uloženou v botníku.
O projevech této choroby vypráví následujídí video:
Otestujte se
Příznaků je přirozeně daleko víc, od postupného ztrácení orientace a abstraktního myšlení až po třeba změnu osobnosti. Pokud se vám zdá, že (nebo rodiče či třeba kamarádi) začínáte tak nějak „blbnout“, zkuste se sami otestovat. Internet nabízí testy zdarma, ale můžete pro začátek zkusit „domácí“.
Pro vyzkoušení paměti jsou to jednoduché matematické úlohy: Američan zaplatí dvacetidolarovou za potraviny v hodnotě 12, 25 dolarů. Kolik dostane zpět? Nebo zkuste odečíst ze stovky sedm, z výsledku opět sedm, z dalšího opět sedm… pětkrát. Neudělali jste chybu? V pohodě. Jak jste na tom s řečí? Bez přemýšlení vyjmenujte osmnáct zvířat, šestnáct rostlin a dvanáct částí oděvů. Prostorovou orientaci si otestujte nákresem mapky, třeba jak se dostanete z bydliště do centra. Pěšky, autem. Pro abstraktní myšlení slouží „hodinový“ test. Nakreslete si ciferník a požádejte někoho, ať vám zadá nějaký časový údaj i s minutami. Velkou a malou ručičkou ho zakreslete.
Duševní pohoda i v seniorském věku přispívá k prevenci i léčbě mnoha nemocí (ilustrační obrázek)
Kromě odborných testů, dle švédských výzkumníků a jejich nedávné studie, lze blížícího se Alzheimera odhalit až patnáct let před tím, než propukne, pomocí jednoduchých krevních testů na odhalení tau proteinů, jichž hromadění může také být příčinou tohoto onemocnění. Jednou by mohl být i součástí preventivní prohlídky.
Zbraně v boji
Nemusíme se zabývat smutnými čísly, jaká je délka dožití po plném vypuknutí této nemoci, ač příčinou úmrtí jsou spíš její dopady. Včasným rozpoznáním je možné vhodnými léky její průběh zmírnit. V loňském roce byl po dlouhém testování uveden ve Spojených státech na trh přípravek, lépe řečeno protilátka bílkoviny amyloid beta, jíž shlukování je, jak se předpokládá, příčinou této nemoci. Ten by měl vývoj této choroby dokonce pozastavit. Při včasném rozpoznání pomáhají podpůrné terapie.
Alzheimer je i tak stále považovaný za nevyléčitelnou nemoc. Příčiny jejího vzniku nejsou úplně známy, ani proč postihuje dvakrát více žen než mužů. Svůj podíl na ní můžou mít dědičné předpoklady a samozřejmě náš životní styl.
Jednou z nejmocnějších zbraní je proto vyvážená strava, dostatek pohybu a duševní pohoda, kterou můžeme podpořit meditací či jógou. Také posilování imunity, což vše je prevence mnoha nemocí. Pokud jde o zdraví přímo našeho „centra“, jeho vitalitu si můžeme udržet luštěním rébusů, sudoku a křížovek, učením, třeba jazykům, ale i hrou na hudební nástroje. Zkrátka jakoukoli aktivitou, do níž musíme zapojit myšlení. Posílit náš řídící orgán můžeme doplňky stravy, třeba gingo bilobou nebo „babičkovskou“ hrstí vlašských ořechů.
Pohyb je je pro naše tělo důležitý, cvičit se dá v každém veku
Zdroje: senifit.cz, www.alzheimer.cz, szu.cz, dailycaring.com, www.thetimes.co.uk
