Kdyby měly rychlovlaky jezdit pouze tunelem, finančně to neustojíme, říká ke kritice obcí Bazgier ze Správy železnic
Již za několik let by se v Česku mohly začít stavět vysokorychlostní tratě. Nejprve na Moravě a ve Slezsku, následně i v Čechách. Rychlovlaky mají významně urychlit cestování napříč republikou i Evropou, přesto se proti jejich výstavbě zvedá velký odpor. A to hlavně v regionech. Ne vždy přitom bude možné jejich požadavkům vyhovět. „Kdyby se celá síť měla dát do tunelu, ekonomicky to neustojíme a neobhájíme,“ říká Jakub Bazgier, který vede Stavební správu vysokorychlostních tratí. Ta funguje pod Správou železnic.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme:
- Proč některá města nechtějí, aby kolem nich jezdily vysokorychlostní vlaky?
- Na čem se dá při výstavbě vysokorychlostních tratí ušetřit?
- Nestaví Češi vysokorychlostní železnice především pro Němce a Rakušany?
Máte pocit, že lidé v Česku chtějí vysokorychlostní tratě?
Nejenže máme ten pocit, ale současně to potvrdil i průzkum mezi veřejností, který jsme dělali v roce 2023. Dvě třetiny lidí potvrdily, že vysokorychlostní železnici chtějí.
Když se ale podíváte, jak se o vysokorychlostních tratích v Česku píše, je to trochu jiný obrázek. Vybral jsem dva titulky: „Výrazně zpomalte rychlovlaky, vzkazují obce k vysokorychlostní trati“ a „Obce odmítají rychlovlaky, do Pardubic jsou zbytečné“. Zatím jsme stále v přípravných fázích, už teď ale narážíme na fenomén NIMBY (anglická zkratka sousloví „not in my back yard“, tedy „ne na mém dvorku“, označujícího odpor místních proti další výstavbě). Co s tím?
Na fenomém NIMBY jsme někde samozřejmě narazili, ale jak kde. Jsou místa, kde jsme vysokorychlostní železnici adaptovali tak, jak to obce chtěly. Vzaly náš návrh a řekly, že s ním v takové podobě zvládnou a dovedou žít. Například v Moravskoslezském kraji, v oblasti Jistebníku, se snažíme reagovat na to, co navrhují.
S obcemi musíte projednávat každou část trati a jejich požadavky jsou buď uchopitelné a dokážeme je adaptovat a následně financovat, nebo ne. Průběžně totiž musíme změny projednávat s ministerstvem, musí dávat nějaký smysl.
Jsou nicméně i místa, kde to lidé nechtějí bez ohledu na to, že se jim snažíme vyhovět co nejvíce. Jedním z aktuálně projednávaných míst jsou zmíněné Pardubice. Tam přijdete s celým vějířem variant, a necháte dokonce obce, aby vybraly tu, která by pro ně byla nejschůdnější. A i když je těch variant šest, musí
