Mladší bráška
Jsem skoro o šest let starší než brácha Ondra. Od malička byl takový „přírodňák“. Pamatuju si, jak brečel, když si měl nazout botičky. Sundal si je hned, jak byl chvíli bez dozoru, a to i venku za plískanice. O každé bundičce tvrdil, že ho dusí. Kolik mu jich chudáci rodiče museli koupit, když se mu každá „ztratila“ a nevěděl kde a jak, to si nepamatuju. Jak mohl, sundal si všechno. Do školy nosil ve sklenici ploštice, které po cestě pochytal, jeho pokojík byl jedno terárko vedle druhého.
Kudlanka, kobylka, střevlíci… nevím, co všechno tam měl...
Jo, vystudoval střední veterinu, pak na vysoké ekologii a choroby volně žijících zvířat. Ale v bundě a botech! Sice trochu posedlý svými brouky, ale jinak už jako dospívající byl docela normální chlap. Sandály a triko nosil i u vody. Když potkal Jiřinu, mně se už říkalo paní. A když se oženil, byla jsem už maminka.
Ta jeho…
Řekla bych, že ho naprosto zblbla (zpočátku doslova, jak vidím dnes). Možná k tomu přispělo, že v něm tak nějak probudila ten dávno potlačený odpor k šatům z dětství. Jednou si vyrazil se síťkou na motýly (na motýly ne, nejsou jeho obor, to jen přirovnání), prostě někam něco pozorovat k rybníku v místě, kde dávají lišky dobrou noc. Brouzdala se tam v Evině rouše v bažině. Možná jen černé kadeře jí trochu zahalovaly ňadra. Alespoň tak mi popisoval své vzplanutí a nadšení, že je Jiřina ta, kterou hledal, a konečně ta, která mu rozumí.
Vím, že doma chodili po svatbě tak, jak je Bůh stvořil. Nějakým domácím oblečením jako dárkem bych je rozhodně nepoctila. Ani oni za ně neměli v úmyslu utrácet peníze. Ale byla to jejich věc, pokud by zůstala za zavřenými dveřmi. Musím přiznat, že by jí postavu mohla závidět kdekterá misska a její fotku by bral nejeden pánský časopis. Ale nemůžu přiznat, že mi bylo příjemné, když mi na návštěvě přinesla kafe „oděná“ jen do jakésiho sporého plážového oděvu ze značně lehkého materiálu, který jasně odhaloval, že má na těle jen snubní prstýnek. To mělo zůstat jen pro bráchu. A hlavně později.
Pravda, on si sice navléknul nějaké „trencle“. A byla jsem mu vděčná, že mě ušetřil jako setřičku pohledu, jak zmužněl.
Adamitka
Sice nejsem žádná puritánka, před dětmi se v koupelně nezamykám, vím že není nic špatného, když dítě vidí své rodiče nahé ve vaně, nebo když se převlékají. „Nahota“ k životu patří, ale v místech, kde je přirozená. Nemám ani nic proti tomu, když si rodiče s nimi zajdou zaplavat na nuda pláž. Vím, že by v rodině nemělo být tabu téma, jak děti přicházejí na svět. Svým dětem netvrdím, jako moje stará babička, že když včelička opylila kvítek a ona šla večer spát, vedle ní ležela ráno maminka v peřince.
Fajn, nepřišlo jim nutné hodit si něco na sebe, ani když se jim narodil kluk. Pravda ale je, abych se přiklonila na stranu bráchy, že když začal synovec chodit do školky, on se – na rozdíl od ní – už doma nahý nepromenádoval. Jejich klukovi bude zanedlouho deset, má dvouletého brášku. Dnes švagrová nemá tělo lesní víly, (není myšleno nijak ve zlém, své tělo máme přijímat a mít je rády takové, jaké je), ale i kdyby neměla ta kila navíc, přijde mi naprosto nechutné, že ona stále sedí u rodinné večeře nahá a píše se synovcem úkoly, aniž by si na sebe hodila alespoň nějaké triko.
Můj brácha mlčky (možná nemlčky, to mi ale neřekne) toleruje, že sedí nahá i u televize, ale vím, že mu to už dnes není příjemné. Já to dokonce považuju za odporné zvláště před téměř dospívajícím synem. Brácha už není blázen (jako ona), aby považoval jako adamité za hřích oblékat se. Ten menší syn běhá nahý, zatím mu to nevadí, ale ona k tomu nutí i toho staršího! To je vážně průšvih. Nechce to, řekl mi to. Ona nemá právo ho k tomu nutit! Aniž bych byla psycholog, vím, že to není správný způsob výchovy. Může ho to poznamenat na celý život. Neměla by před ním chodit nahá ani ho k nahotě nutit!
Navíc si myslím, že poznávat ženské tělo by mělo pro pre-teenagery i v dnešní době být „naživo“ jakýmsi „kouzelným tajemným objevováním“. Nahé tělo matky by pro dospívajícího syna mělo být stále tabu. A švagrová nemá právo ho bořit.
Nebo se mýlím? Myslíte si, že jsem zkostnatělá „staromilka“?
