Miloš Doležal: Tady nikdo není, jen já. Židovské příběhy z Vysočiny a přilehlých krajů
Devět příběhů přibližuje devět osudů židovských obyvatel střední Evropy ve 20. století. Promítají se do nich velké dějinné zvraty i každodenní čas – v první světové válce, ve vícejazyčném a multikulturním meziválečném Československu, za nacistické okupace, arizace majetků a deportací do vyhlazovacích táborů, v lepším případě s útěky do exilu, u některých se zázračným návratem po válce, po níž ovšem následovalo zestátnění majetku a komunistická diktatura.
Autor Miloš Doležal se zabývá především postavami, jež jsou často přehlížené nebo považované za vedlejší, a dějiny nahlíží i skrze místa zdánlivě nepodstatná.
Ať už se jedná o Siegfrieda Löwyho, venkovského lékaře z Třešti a oblíbeného strýce Franze Kafky, lipnického Vítězslava Bondyho, přítele Jaroslava Haška, maloobchodníka a výrobce proslulého likéru Trčkovky, Maxe Eislera, historika umění z Boskovic a učitele Bohuslava Reynka, paní Helenu Šmolkovou, hostinskou z Dobré Vody Lipnické a vyhlášenou kuchařku, Eduarda Ohrensteina, otce básníka Jiřího Ortena, malíře Alfréda Justitze z Nové Cerekve, Gertrudu Urzidilovou a Johannese Urzidila, básnířku a spisovatele, nebo o Otu Pavla a jeho chatu na Želivce, vždy v zachycení jejich životů a osudů najdeme příběh živých lidí, byť v mnoha případech s tragickým koncem.
Spisovatel Jiří Daníček, místopředseda Federace židovských obcí, o knize při jejím uvedení prohlásil: „Knížka Tady nikdo není, jen já otvírá branku do světa podivuhodných lidí, a když do ní vejdeme, ucítíme na patře chuť proslulé Trčkovky a ucítíme vůni z kuchyně krásné Heleny, kelnerky Šmolkové. A zaslechneme, jak říká: ‚Dnes jdete pánové nějak pozdě k obědu, budete to mít trošku vysmahlé...‘ Je nějak pozdě a mnohé z toho, co bylo surově a nesmyslně zahubeno, chybí. Ale Židé z Vysočiny, díky této knížce, zůstávají součástí paměti našeho světa.“
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Žádný anděl nám neřekl, že se to stane, popisuje básník Doležal a vítěz Knihy roku smrt své ženy
„Bral jsem to od Boha jako vzpouru, dýku do zad, ránu palicí do hlavy a nechápal jsem, jak je to možné,“ popisuje básník Miloš Doležal den, kdy mu zemřela žena.
-
Miloš Doležal: Normalizační prašivina, ten strach a pasivita, je minulost přítomná v současnosti
„Kapitulace je podepsána, šeříky voní. Je po válce, ale svět už nikdy nebude jako dřív,“ píše ve své nové knize 1945: Léto běsů spisovatel Miloš Doležal. Jaké je zlo?
-
Miloš Doležal píše o zlu i Josefu Čapkovi. „Pro Němce to byl šovinista, co zesměšňoval Vůdce,“ říká
Básníka a spisovatele Miloše Doležala zajímá existence zla v člověku: „Fyzicky se mě dotýká, když popisuji zlo, ať už mučení Josefa Toufara nebo umírání Josefa Čapka.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
