V tento den roku 1980 byl uveden film „Pátek třináctého“

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Filmový vědec Tony Williams pova­žu­je „Pátek tři­nác­té­ho“ za „sympto­ma­tic­ký pro svou éru“, zejmé­na pro Ameriku Reaganovy éry, a za sou­část tra­jek­to­rie fil­mů jako „Texaský masa­kr moto­ro­vou pilou“ (1974) a „Závod s ďáblem“ (1975), kte­ré „jsou pří­kla­dem zvlášt­ní apo­ka­lyp­tic­ké vize pře­chá­ze­jí­cí od odha­lo­vá­ní rodin­ných roz­po­rů k sebe­obě­ta­vé­mu nihi­lis­mu“. Vědci, jako je Philip Dimare, si vší­ma­jí opa­ko­va­né­ho pou­ží­vá­ní zábě­rů z pohle­du vra­ha ve fil­mu jako „inhe­rent­ně voye­u­r­ské­ho“. Dimare pova­žu­je film za „varov­ný pří­běh, kte­rý úspěš­ně varu­je před sexu­ál­ní nevhod­nos­tí, i když feti­ši­zu­je násil­nou transgre­si.“

Filmový kri­tik Timothy Shary ve své kni­ze „Teen Movies: American Youth on Screen“ pozna­me­ná­vá, že tam, kde „Halloween“ (1978) před­sta­vil „jem­něj­ší sexu­ál­ní zvě­da­vost v rám­ci své­ho mor­bid­ní­ho morál­ní­ho pona­u­če­ní“, fil­my jako „Pátek tři­nác­té­ho“ „kapi­ta­li­zo­va­ly reakč­ní aspekt tee­nager­ské sexu­a­li­ty a ve vel­kém zabí­je­ly ty mla­dé lidi, kte­ří se odvá­ži­li pře­kro­čit práh sexu­ál­ní­ho uvě­do­mě­ní“. Filmový vědec David J. Hogan k nási­lí a sexu­a­li­tě ve fil­mu pozna­me­ná­vá, že „v celém fil­mu jsou tee­nage­ři odpor­ně likvi­do­vá­ni, ale ne se stej­ným důra­zem na detail, jaký si (reži­sér Sean S.) Cunningham a mas­kér Tom Savini vyhra­di­li pro mla­dé dív­ky.“

Spoilery

Film vyvo­lal kri­tic­kou dis­ku­si ohled­ně toho, že jeho padouch je žena, což je záplet­ka, kte­rou podrob­ně zkou­má fil­mo­vá věd­ky­ně Carol J. Cloverová ve své kni­ze „Muži, ženy a moto­ro­vé pily“. Cloverová ozna­ču­je odha­le­ní Pamely Voorheesové jako vra­žed­ky­ně za „nej­dra­ma­tič­těj­ší pří­pad vyta­že­ní gen­de­ro­vé­ho kober­ce“ v ději­nách horo­ru. V komen­tá­ři k zábě­rům vra­ha z pohle­du prv­ní oso­by Cloverová píše: „ „My“ [divá­ci] během hodi­ny fil­mo­vé­ho času pro­ná­sle­du­je­me a zabí­jí­me něko­lik tee­nage­rů, aniž bychom vědě­li, kdo „my“ jsme; kon­venč­ní oče­ká­vá­ní a zábles­ky „našich“ vlast­ních těles­ných par­tií - sil­ně obu­tá noha, ruka v hrubé ruka­vi­ci - nás vybí­ze­jí k domněn­ce, že „my“ jsme muž, ale „my“ jsme na kon­ci fil­mu odha­le­ni jako žena.“

K vra­ho­vě iden­ti­tě Dimare pozna­me­nal: „Protože se Cunningham vyhý­bá pro­zra­ze­ní čeho­ko­li o psy­cho­tic­kém vra­ho­vi kro­mě toho, že posta­va je oble­če­na do pán­ských ruka­vic a bot, divá­ci před­po­klá­da­jí, že vra­hem je muž... Cunningham udr­žu­je děsi­vou neu­r­či­tost vra­ho­va věku, spo­le­čen­ské­ho posta­ve­ní a pohla­ví hlu­bo­ko ve svém fil­mu. Využití toho­to fil­mo­vé­ho postu­pu abs­trak­ce umož­ňu­je fil­mu pro­dlé­vat nad nejed­no­znač­nou pova­hou zla až do jeho vrchol­né­ho posled­ní­ho aktu.“ (Wikipedie)

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře