Už jako malá holčička prokazovala velký talent, vydala se tedy studovat na konzervatoř operní zpěv a hru na klavír. Když zdárně školu dokončila, vrhla se ihned do víru vystoupení, kdy zpívala se skupinou Pastýři zpěváka, skladatele a producenta Petra Hanniga. Cizí jí nebylo ani divadlo, v Semaforu vystupovala v Šimkově a Grossmannově legendární Besídce v rašeliništi, poté i ve hrách Jiřího Suchého. Její nejznámější role ale teprve měla přijít. 

Sešli se tu tak jednou pánové Miloš Macourek a Václav Vorlíček a řekli si, že by se jim zalíbilo zfilmovat příběh podle Hermíny Frankové. Ten byl o mladé čarodějnici, která nechtěla být tři sta let po škole. Vydala se tedy na útěk do světa lidí. Ředitel za ní vyšle mladého upíra, aby na ni dohlížel, a nejlépe i co nejdříve přivedl zpět.  

Jenže dívce se ve světě obyčejných smrtelníků náramně zalíbilo, a tak se rozhodne, že vypije odvar z babského ucha, aby se už vrátit nemusela. Mladičká Saxana tedy prožívá různá dobrodružství v našem „obyčejném světě”, a to nejen díky partičce vykuků v čele s Janem Krausem, ale především i díky Honzovi (Jan Hrušínský), se kterým poprvé okusí, co je to láska. 

V deseti letech přišla o maminku

Tato role je hereččinou nejslavnější v Česku. Mnohem více se angažovala také na Slovensku, například ve filmu Otec nebo v seriálu Nepokojná láska. Když byla ale v podstatě v Česku herečkou jedné role, nabízí se otázka, zda není po tolika letech už nyní z otázek na Saxanu otrávená. 

„Nejsem. Jenom vždycky zapnu takového ‚autopilota‘. Už jsem to říkala tolikrát, že tam nic nového nejde přidat. Je například pravda, že se mi nechtělo skákat z okna a musela skočit dvojnice. Ze země to nevypadalo jako taková výška. Ale potom z okna to už vypadalo jinak,“ cituje ji web idnes.cz. 

Ostatně otázka na její někdejší filmovou roli je snad to nejméně, co by ji trápilo. Ve svém životě si totiž prošla nejednou zkouškou, s tím, že ta první přišla už když jí bylo pouhých deset let.

„Maminka mi zemřela, když mi bylo deset let. Mám pocit, že to ve mně vybudovalo jakousi rezistenci vůči těžkým podmínkám. Dneska, když dítě nepřekonává žádné obtíže, tak může být křehčí. Nechci říct, že jsem se zocelila, to bych přehnala, ale mělo to na mě vliv. Jsem taková flexibilní v přijímání ran života,“ uvedla v rozhovoru pro Radiožurnál. 

Po mamince přišla i o syna

Bez maminky ale rodina nezůstala dlouho, její tatínek si brzy našel novou lásku a ta rychle a hezky do rodiny zapadla. „Poznali se v tramvaji. Hanka byla velmi sličná konduktérka, která v padnoucí uniformě cvakala lístky. Léta před tím žila s malým synem v Brazílii. Zastesklo se jí ale po Hradčanech,“ zavzpomínala herečka v podcastu Dialog. 

Tehdy desetiletá dívenka ale netušila, že to není to poslední utrpení, které si pro ni život přichystal. Další rána sice přišla „až” od deset let později, ale nikdo si nedokáže představit utrpení, které tenkrát prožívala.

Jen pár dní poté, co porodila syna Petra, chlapeček zemřel. I dnes, když je umělkyni čtyřiasedmdesát let, je pro ni těžké na toto téma se otevřít. „To, co se stalo mně, potkalo tolik žen, že se to už z úcty k nim úplně stydím rozebírat,“ říká, nicméně nedokáže skrýt jistý vztek vůči tehdejšímu personálu nemocnice, kde byla s miminkem umístěna.

„Ve spádové porodnici, do které jsem patřila, zrovna malovali. Poslali mě tudíž jinam, kde jsem dva dny ležela na chodbě,“ popisuje, ale dodává, že krutá ztráta milovaného synka ji ale neodradila od toho, aby se pokusila znovu otěhotnět. „Příčinou smrti nebyla žádná nemoc nebo genetická vada. Takže pro mě nebyl problém začít uvažovat o dalším dítěti,” ukončuje vyprávění herečka a zpěvačka, která o několik let později porodila zdravou a krásnou dceru Báru.

Jistě vám neuniklo, kdo je krásná okatá dívka na úvodní fotografii. Je jí Petra Černocká, se kterou se život příliš nemazlil.

Zdroje: blesk.cz, dvojka.rozhlas.cz, idnes.cz