Jan Vávra: Máme právo vědět, co jíme?

Kuřata se skoro nemůžou hýbat, šlapou po sobě, mezi živými leží mrtvá kuřata, jiná jsou zmrzačená s polámanými kostmi, protože jejich geneticky vyšlechtěné tělo naroste do tak obřích rozměrů, že je nohy neunesou, a tak umírají jen proto, že se převrátí a nedokážou se zvednout a dojít se napít nebo najíst.

Čtěte také

Nehumánní chov kuřat v českých velkochovech se musí změnit, říká aktivista Buršík. Změnit přístup musí celá EU, oponuje poslanec Bendl

Mají popáleniny na nohách, protože žijí na vlastních výkalech, kvůli malému životnímu prostoru se navzájem klovou a požírají.

Život takových kuřat trvá jen 5–6 týdnů, během kterých vyrostou z 45 gramů až na dvě kila. U chovů s otevřeným výběhem to trvá asi 8 týdnů, u bio kuřat 12 týdnů. Proto jsou tato kuřata levnější a v supermarketech představují oblíbenou surovinu pro oběd čtyřčlenné rodiny.

Zvířata cítí fyzickou bolest

Ochránce zvířat vyprovokovala reklama řetězce Albert, která zobrazuje heboučká, žluťoučká kuřátka, jak v prostorné hale spokojeně zobou zrní. „Záleží nám na tom, abyste jedli lépe. O naše kuřátka je dobře postaráno,“ tvrdí televizní reklama na Albertovo 100procentní české kuře.

Čtěte také

Většina lidí opravdu nechce, abychom se zvířaty zacházeli jako s výrobními jednotkami, míní ochránce Voršilka

Firma Rabbit Trhový Štěpánov se obrátila na Krajský soud v Českých Budějovicích, který v předběžném opatření přikázal ochráncům zvířat, aby ze svých webových stránek vymazali všechny fotografie a videozáběry, které tajně natočili.

Soud podle samosoudce Jana Montaga „vyhodnotil, že je třeba dát přednost právu na ochranu pověsti navrhovatele před právem na šíření informací“. V odůvodnění soudce píše, že účastník – tedy ochránci zvířat – zasáhl do pověsti a soukromí navrhovatele, aniž by měl pro své jednání „legitimní důvod“.

Ať již byly motivy rozhodování soudce Montaga jakékoli, už jeho úvaha, že ochrana pověsti jedné zemědělské firmy má přednost před právem veřejnosti vědět, co je jí nabízeno k jídlu, je těžko obhajitelná. Odůvodnění rozsudku, že pro zobrazování utrpení zvířat není legitimní důvod, v brutální zkratce zrcadlí náš postoj k hospodářským zvířatům.

Čtěte také

Kdyby lidé věděli, co se na těch jatkách doopravdy děje, stali by se vegetariány, říká výtvarnice Toy Box

Nad utrpením pejska nebo kočičky se dokážeme dojmout a organizovat pomoc, ale utrpení tisíců zvířat, která žijí, než je odvezou na jatka, často v krutých podmínkách, nás nechává lhostejnými. Jejich trápení se totiž odehrává za zdmi zemědělských areálů a chovatelé si dávají dobrý pozor, aby poměry uvnitř nikdo neviděl.

Před několika dny ministerstvo zemědělství oznámilo, že provoz na českých jatkách budou monitorovat kamery. Tato změna byla reakcí na zveřejnění otřesných záběrů, na kterých zaměstnanci jedněch jatek týrají krávy z transportu na porážku.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

To potvrzuje, že bez zveřejnění – pro které budějovický soudce nevidí důvod – žádná změna, ke které už dochází ve vyspělých zemích, nenastane. Západní veřejnost si naštěstí začíná uvědomovat, že i zvířata, která nakonec sníme, cítí fyzickou bolest nebo psychický stres stejně jako my a zaslouží si tedy za svůj krátký život slušné podmínky. 

V případě nešťastných kuřat jde zatím jen o předběžné opatření a obránci zvířat hodlají v kampani pokračovat. Nezbývá než doufat, že soud v řízení o věci samé bude mít na zveřejnění záběrů týraných zvířat názor více odpovídající civilizované společnosti.

Autor je komentátor Českého rozhlasu