Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku se dnes poprvé otevřel veřejnosti. Vznikl na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín. Památník bude zatím otevřený vždy od čtvrtka do neděle.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil na pietním shromáždění k uctění památky obětí romského holokaustu na místě bývalého koncentračního tábora v Letech na Písecku. Foto: Petr Skřivánek, ČTK/Profimedia „Otevíráme zkušební provoz. Uvidíme, co nás čeká, co bude potřeba řešit, protože nemáme dostatečné pokryté úvazky památníku a finance jsou také spíše na hraně. Proto jsme se se zřizovatelem (ministerstvem kultury) dohodli, že se po určité době domluvíme, jak bude situace vypadat,“ řekla ředitelka Muzea romské kultury se sídlem v Brně Jana Horváthová. Dodala, že vzhledem k současným ekonomickým podmínkám nelze počet otevíracích dnů rozšířit. Provozní doba také zatím není určena.
V areálu památníku romského holokaustu v Letech proběhlo pietní shromáždění k uctění památky obětí. Zúčastnili se ho i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) a slovenský sociolog a bývalý politik Fedor Gál.
„Měli bychom být schopni dělat i to, co v daném okamžiku, kdy žijeme, nic nepřinese nám ani naší rodině. Stejně jako (bývalý politik) Karel Schwarzenberg, který věnoval místnímu památníku tisíce malých stromků a les, jenž z toho vyroste, nikdy neuvidí. To je to, co bychom měli dělat. Památník se stane budoucností, abychom nezapomínali a vytvořili dobré základy pro ty, kteří přijdou po nás. A abychom se díky tomu dokázali poučit z minulosti a postavit se situacím, které by nám mohly zničit svobodu,“ řekl Vystrčil.
„Každý z nás nese osobní odpovědnost za to, jak se postaví k tomu, jak žijeme, co říká a dělá. Měli bychom vytvářet základy, aby byla dobrá naše budoucnost. U památníku v Letech nám to trvalo více než třicet let,“ připomněl Vystrčil.
Texty, fotografie a hlasy pamětníků
Vepřín, který v místě nynějšího areálu památníku stál, odkoupil v roce 2018 stát za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve 13 halách 13 000 prasat. Vepřín se začal bourat předloni v červenci a demolice skončila v prosinci 2022. Vybudování areálu památníku stálo 102 milionů korun.
Dnes otevřenému komplexu dominují kruhy a dvě torza haly bývalého vepřína. Ve vnitřní části památníku návštěvníci najdou texty, fotografie, hlasy pamětníků či archeologické předměty. Areál zabírá přes 100 000 metrů čtverečních, včetně blízkého nouzového hřbitova, kde je památník. Venkovní část nového areálu je návštěvníkům přístupná celoročně.
Místo pro přednášky a edukace pro školy
Horváthová řekla, že v Letech nebude muzeum organizovat výstavy. Podobné akce připravuje v Hodoníně u Kunštátu, kde byl za druhé světové války také koncentrační tábor pro Romy. „Určitě ale v Letech budou přednášky a edukace pro školy. A velmi rádi bychom tady na tom místě debatovali s majoritou o zlepšování soužití. Nechceme se jen odkazovat na minulost, ale chceme hledět i do budoucnosti,“ řekla Horváthová.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů – mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300 000 až 500 000. (ČTK)
