Média vhodila psům další ohlodanou kost. Na začátku jednoho z dalších příběhů stojí sdělení náčelníka generálního štábu Karla Řehky, kterak se na něj systematicky chystá informační operace s cílem jej veřejně zdiskreditovat a znevěrohodnit, kterak jsou účelově šířeny různé informace, dezinformace a interpretace, mimo jiné i z jeho soukromého života, které nijak nesouvisejí s jeho prací. Nedlouho poté pak jeho oznámení, kdy potvrdil partnerský vztah s poslankyní za STAN a členkou sněmovního Výboru pro obranu Michaelou Opltovou, které vyvolalo diskusi nad otázkou možného střetu zájmů.
Řešit možný střet zájmů, jehož porušování je v našem politickém prostředí na »denním pořádku«, je v tomto případě zcela bezpředmětné. Stejně tak je široké veřejnosti celkem šumafuk, zda nová osudová láska pana generála bude šťastná právě s Karlem či například s Pepou, pokud její »šikovnost« nedosáhne kvalit Jany Nečasové (Nagyové), před čímž nás ale zcela jistě ochrání zpravodajské služby USA.
Další případ vytváření dezinformací je opět z klubu válečných štváčů našeho silového ministerstva. Dne 29. dubna 2024 mi bylo MO AČR potvrzeno přijetí mého podání, ve kterém jsem ministryni obrany žádal o odpověď v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb. následujícího znění:
Některá zahraniční média publikovala informaci, podle které po provedeném raketovém úderu na budovu v Charkově, kde se konalo setkání zástupců Bezpečnostní služby Ukrajiny a zahraničních vojenských specialistů, byla nalezena těla sedmi českých instruktorů, důstojníků. Viz odkazy na zdroje zveřejněné informace.
- Můžete potvrdit, vyvrátit, uvedenou informaci?
- V případě pravdivosti uvedené informace, proč o této skutečnosti není informována široká veřejnost, stejně jako tomu bývalo při podobných případech i v minulosti?
- V případě nepravdivosti uvedené informace, budou ze strany českého státu vůči uvedeným mediím podniknuty kroky vedoucí k ospravedlnění v dané záležitosti, např. podáno trestní oznámení za šíření poplašné zprávy?
Marné čekání na odpověď je možná příkladem priorit Jany Černochové. Těmi jsou aktivity směřující k dodání dalších zbraní, munice a vojenské techniky na Ukrajinu, což povede k dalšímu zabíjení lidí v tomto válečném konfliktu vedeném v americkém zájmu. Stejně jako její šatník, charakterizovaný například trikem s motivem stíhačky, kterým se snažila vystrašit Andreje Babiše na půdě Poslanecké sněmovny.
Závěrem k vytváření dezinformací samotnými našimi politickými představiteli jedna malá, skromná a snad opodstatněná otázka. Dělá současná vláda, prohlašující o sobě, že je vládou ČR, v oblasti komunikace s veřejností skutečně vše, aby nedocházelo k vytváření mnohých spekulativních, dezinformačních sdělení a jejich šíření především po sociálních sítích? Nebo svou (ne)činností vytváří podhoubí pro další možné vytváření informací typu, kterak ministryni Černochové bude celoživotně propůjčena generálská hodnost za Vzornou službu zájmům NATO, nebo dokonce, že Vláda ČR bude na jednom ze svých nejbližších zasedání projednávat zásnuby naší současné ministryně války?
Miroslav Kavij
Řehka byl válečným štváčem vždycky.
V roce 2018 Lubomír Metnar, ministr obrany za ANO, nechal armádu kázeňsky prošetřit generála Karla Řehku, který kritizoval návrh bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) na stažení českých vojsk z Afghánistánu. Reagoval tak na interpelaci komunistického poslance Leo Luzara.
Řehka tehdy řekl:
„Stydím se, stydím se, stydím se. Je mi smutno, chce se mi brečet, je mi zle, chce se mi zvracet a mám vztek. Taková nuznost, ubohost, nízkost… To se nedá rozdýchat. Uráží mě to jako vojáka a uráží mě to jako občana České republiky,“ velmi ostře kritizoval brigádní generál Karel Řehka na soukromém profilu na Facebooku Zaorálkův návrh na ukončení mise v Afghánistánu.
Toto ostré vyjádření generála Řehky ovšem komentoval poslanec za KSČM Leo Luzar ve své interpelaci: „Myslím si, že zde pan generál Řehka trošku přestřelil, trošku moc přestřelil a měl by si jasně ujasnit dle Ústavy, kde je pozice poslance, zákonodárce a kde je pozice vojáka, který má bránit Českou republiku.”
V době když se Řehka vyjadřoval k Zaorálkovi, tak Řehka působil jako pučmidrát v hodnosti brigádního generála v jakési bezvýznamné misi v Polsku. Řehka měl strach o svůj plat a příplatky v dolarech v této misi v Polsku.