Města ztrácejí původní význam obchodu a sdružování. Přesouváme se do online prostoru, říká architektka

Na Zemi žije ve městech kolem 50 procent obyvatel. V roce 2050, až populace přesáhne deseti miliard, bude pravděpodobně město domovem pro tři čtvrtiny lidí. Jak budou města v budoucnu vypadat? „Lidé možná budou chtít bydlet na samotě u lesa. Bohužel ale nebude tolik samot u lesa pro takové množství lidí,“ říká v pořadu Leonardo Plus architektka Zuzana Pešková, proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé s mobilními telefony v ruce

„Je to vtipné, protože když člověk prochází ulicí, tak vidí, kolik lidí, když jdou vedle sebe, se nevěnuje sobě, ale těm kouzelným krabičkám,“ glosuje architektka Zuzana Pešková | Zdroj: Fotobanka Pixabay | Licence Pixabay

Většina měst vznikla ve středověku, kdy hlavním důvodem pro jejich výstavbu byl obchod. To je ale podnět, který brzy přestane platit. Lidé dávají čím dál víc přednost nákupům na internetu, objednávání zboží nebo jídla online.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak budou vypadat města v budoucnu? V pořadu Leonardo Plus vysvětluje architektka Zuzana Pešková

„Spousta studií se zabývá tím, jak dnešní generace Z bude ve veřejném prostoru fungovat. Jestli vůbec budou mít chuť přijít do veřejného prostoru, posedět si, popovídat si tváří v tvář,“ vysvětluje architektka. Jako příklad dává i studie, které do veřejného prostoru přinášejí wi-fi pokrytí nebo dobíjecí sloupky.

„Mladí lidé, i když jsou vedle sebe, mohou komunikovat s ostatními online. Tímto způsobem se mění i prostor,“ uvádí expertka. Smyslem veřejného prostoru přitom dříve bylo lidi sdružovat

„Je to vtipné, protože když člověk prochází ulicí, tak vidí, kolik lidí, když jdou vedle sebe, se nevěnuje sobě, ale těm kouzelným krabičkám,“ glosuje Pešková.

Samota u lesa

Když se původní význam měst vytrácí, budou ještě vůbec existovat?

„Lidé možná budou chtít bydlet na samotě u lesa. Bohužel ale nebude tolik samot pro takové množství lidí, pokud opravdu bude populace stoupat tak, jak vycházejí prognózy,“ upozorňuje architektka.

Planeta má podle ní prozatím pořád zdroje na to civilizaci udržet. „Dokud budeme mít jídlo a potraviny, tak bude růst i populace, pokud nepřijde nějaká katastrofa,“ uzavírá Pešková.

Jak funguje město Rakovník? Čím bychom se mohli inspirovat z historického uspořádání měst? A co znamená cirkulární urbanismus? Poslechněte si záznam celého Leonarda Plus výše.

Markéta Ševčíková, fos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme