Francouzský Focal od prvních krůčku Jacquese Mahula v roce 1979 ušel opravdu obrovský kus cesty – dnes představuje firma faktického výrobního giganta, kdy její nabídka sahá od dostupných po snové modely a její typický zvuk si můžete užít na cestách se sluchátky, doma s klasickými i vestavnými reprosoustavami nebo třeba v autě, na jachtě či nahrávacím studiu. Nejnověji proměnou prošly střední modely řady Aria, známé momentálně jako Aria Evo X.

Nejkompaktnějším sloupovém modelem nové generace je Aria Evo X N°2 s čtyřmi reproduktory, bassreflexovou koncepcí a tradičním celkovým stylem značky, byť v nových barevných variacích – černém klavírním laku, světlém ořechovém dřevě nebo netypické brčálové zeleni.

Reprosoustavy jsou jaksi muskulaturní, stojí na bytelné základně z hliníkové slitiny s výškově stavitelnými hroty, ozvučnice z MDF panelů je lehce „nadzvednutá“ čtveřicí distančních nožek a maličko, téměř nepatrně sešikmená směrem dozadu. Jinak tu kralují ostré hrany a celková technicistnost, byť čistá a solidně zpracovaná. Vpředu vidíte výškáč, střeďák a dvojici basáků doplněnou o skutečně neupejpavě velký bassreflex, jeho druhý souputník míří dolů do základny. Zadní stěna je zcela čistá, pokrytá (tak jako předek) umělou kůží a je tu jednoduchá vanička s jediným párem terminálů.

Technologicky jde o výstavku aktuálních konstrukčních prvků a materiálů značky Focal. Vysokotónový reproduktor je zasazený v horizontálně orientovaném uretanovém oválu, sloužícím jako zvukovod. Inverzní membrána o průměru 2,5 cm má profil písmene M a je ze slitiny hliníku a hořčíku. Za reproduktorem je vlastní dekompresní pracovní komora pro neovlivněnou funkčnost.

Trojice 16,5 cm membrán pro středy (jeden kus) a basy (dva kousky) se od sebe nijak neliší, pouze velikostí cívky, což poznáte podle protiprachové krytky vepředu. Membrána Flax je v podstatě plátěná, respektive jde o netkané duté lněné vlákno v roli jádra mezi dvěma vrstvičkami skleněných vláken.

Reálně je mezi reproduktory pro středy a basy vlastně ještě jeden rozdíl – závěs TMD u střeďáku. Hlubokotónové membrány drží na běžné gumové vlnce, zatímco střední rozsah pomáhá generovat podstatně plošší závěs. TMD, neboli Tunes Mass Damper, je už dle názvu odladěná přidaná váha, pomáhající zklidnit a linearizovat pístový chod membrány. Tím pádem máte přesnější chod, nižší zkreslení a tak dále.

Výrobce udává u tohoto třípásmového systému frekvenční rozsah 45 – 30 000 Hz (+/-3 dB) s tím, že na -6 dB dosahují reprosoustavy k 37 Hz. Přechodové frekvence výhybky leží na 290 a 2 400 Hz. Ačkoliv impedanci Focal deklaruje na 8 ohm, jedním dechem přiznává propad až na 2,9 ohm. Citlivost 91,5 dB není vztažená k žádným konkrétním podmínkám.

Poslechu Aria Evo X N°2 jsme se věnovali v showroomu Avitsmart a to ve společnosti Naim Uniti Nova a Uniti Nova PE, ale také NSC 222 / NAP 250. Napájel filtr IsoTek V5 Aquarius a propojeno bylo přes kabely Nordost Heimdall 2. Srovnávali jsme kupříkladu s Acoustic Energy Corinium a dalšími.

Aria Evo X N°2 jsou vlastně celkem dost ochotné opřít se do basové energie, nechybí jim ani pocit hloubky. Ačkoliv v „Gentlemen cambrioleur“ otce Jacquese a syna Thomase Dutronců („Dutronc & Dutronc“ | 2022 | Tomdu | 00602445827756) nejdou nízké tóny až do subbasových oktáv, Focal jim věnují dost energie a razance, je tu cítit i špetka mainstreamového přídechu – drajv a síla spolu s trochu kulatou šťavnatostí tu mají mírnou přednost před dotaženým oddělením basových poloh. Není to jinými slovy hlavně perfekcionistické, jako spíše živé a výbušné, ale stále se bavíme o úrovni prémiového hi-fi.

V „Ave verum corpus“ anglického renesančního skladatele Williama Byrda v podání malého sboru The Gesualdo Six („Mass for five voices“ | 2023 | Hyperion | CDA68416) se už začaly vylupovat charakteristické znaky jednotlivých zpěváků, stejně jako byl kostelní ambient už slušně přehledný. Ve středním pásmu se nicméně Aria Evo X N°2 jakoby zklidní, jejich projev je jemnější a příjemný, přesto je rozlišení fajn a srozumitelnost dobrá – prostě prémiová úroveň high fidelity dle očekávání.

A na nejvyšším konci spektra jako když Aria Evo X N°2 znovu trochu přiloží pod kotel, cinkání činelů v „Mvt. 1, Section 3“ od Henry Threadgill Ensemble („The Other One“ | 2023) bylo výraznější, nebojácné a průbojné. Kov je jadrný a energický, díky tomu však také působí tóny a textury snadno čitelným dojmem. Na jednu stranu to samozřejmě atraktivně oživuje zážitek z poslechu, na stranu druhou bychom nedoporučili kombinaci s nějakým příkřeji hrajícím zesilovačem. Mírné zdůraznění energie však naštěstí nepřekračuje meze ladění k nějaké cinkavosti.

V čem je nastavení Aria Evo X N°2 působivě dobré, to je přednes dynamiky nahrávek, jako je bicí sólo Davea Lombarda v „Separation from the Sacred“ („Rites of Percussion“ | 2023 | Lomby Tunes). Focal se rozhodně nebojí šlápnut na plyn a zahrát robustně, velké bubny zvládnou zatřást podlahou. Kopák je možná měkčí, nicméně šťavnatý a pumpující v hloubi hrudníku. Aria Evo X N°2 nemají zvuk takového toho okamžitého, super rychlého stylu, zato dokážou udržet solidní pořádek s nadprůměrně velkým množstvím energie. Také na ně můžete naložit klidně koncertní hlasitost a nepůsobí přetíženě.

V Chopinově „Nokturnu, op. 9, č. 2“ (Anna Lapwood | „Luna“ | 2023 | SONY | 19658831402) se zdálo, že i přes odvážnou sílu v nízkých oktávách nejdou v plné síle Aria Evo X N°2 až k největším varhanním píšťalám, přesto umí prostor zaplnit velkým a dost plným zvukem. Umí už také zahrát s fyzičností, kdy máte pocit, že se skutečně rozhýbává masa vzduchu. Jdou na to pak trošičku měkčeji, ale z energie největšího z hudebních nástrojů k vám doproudí víc než solidní část. Kontrola není audiofilsky utažená, skutečně dává přednost síle, důrazu a bohatosti, ale tóny jsou oddělené, byť bez pocitu technicistnosti. Aria Evo X N°2 nejsou monitorové, hrají zřetelně, byť spíše šťavnatě a sytě.

Ačkoliv Aria Evo X N°2 nejsou nijak zvlášť citlivé na vhodné natočení, prostor scény „La Fiesta“ v podání Blue Chamber Quartet („First Impressions“ | 2007 | Stockfisch Records | SFR 357.4046.2) se zdál o něco otevřenější a jasněji definovaný, když mířily výškové reproduktory přímo na poslechové místo. Reprosoustavy udržují takový organický pořádek na pravolevé ose, už vykouzlily i trochu vjemu hloubky. V souladu s celkovým laděním pak nechtějí ukazovat studiové hologramy, ale spíše větší, plnější, nenuceně přehlednou scénu s pocitem propojenosti. Chtějí vás vlastně obejmout zvukem a to se jim daří.

Neortodoxní duet pro violoncello a soupravu hliněných květináčů z pera Caroline Shaw v nahrávce I Giardini „Boris Kerner“ („The Wheel“ | 2022 | Linn Records | ALPHA881) stál v interpretaci Aria Evo X N°2 na pohodové, bohaté, poměrně velkoformátové prezentaci, která ve finále akcentovala příjemnost a vřelou atmosféru. Cinknutí paličky od květináče má slušnou rychlost a pronikavost, ale není to suchý nebo strohý zvuk. Focal hrají úpravně, zábavně, řekněme tak nějak mainstreamově, důraznější na basech i výškách a klidné, tolerantní na středech.

Sloupky Focal Aria Evo X N°2 jsou reprosoustavy „pro každého moderního člověka“ – míněno v tom, že mají výrazný design, prémiové zvukové kvality a ladění, které stejně snadno rozlouskne klasickou hudbu, rock nebo třeba váš oblíbený film. Mírně výraznější výšky reprodukci oživí, důraznější basy zase poskytnout plnost, energii a pocit plnosti. Klidné středy zase nezatíží ucho při poslechu prakticky jakéhokoliv záznamu, takže Aria Evo X N°2 lze určitě prohlásit za vesměs univerzální. Jsou to reprosoustavy s patrným, ale atraktivním (byť asi ne pro puristy) stylem – vizuálním i zvukovým stylem a pokud vám svým pojetím „kliknou“, dočkáte se od nich rozhodně kvalit hodných vyšší třídy.

MĚŘENÍ

Měření frekvenční charakteristiky probíhalo ze vzdálenosti 1 m v ose mezi tweeterem a středotónovým měničem a to v uzavřeném semireverberantním prostoru s podlahovou plochou cca 25 metrů čtverečních, zakázkovou akustiku, byť s menším podílem nábytku a panelů pro mírně „živější“ zvuk.

Měření lze pokládat za 100% věrohodné v pásmu 200 Hz a výše, v pásmu 10 - 200 Hz je vidět vliv akustiky místnosti. Měřeno bylo pomocí software Clio Pocket a kalibrovaného mikrofonu, reprosoustavy byly umístěny v poslechové pozici patrné z doprovodných fotografií. Měří se v referenční ose při průměrné úrovni akustického tlaku 80 dB / 1 m.

Software neměří anechoickou odezvu, ale frekvenční odpověď s přihlédnutím k zůstatku energie v čase - jde tedy nikoliv o změřený teoretický ideál toho, co reprosoustavy umí, ale o to, jak se chovaly v konkrétních akustických podmínkách.

Frekvenční odezva - v ose (červená) a pod úhlem 30° (černá)

Aria Evo X N°2 začínají hrát v podstatě přesně na 30 Hz, což je fakticky o hodně níže, než výrobce deklaruje a to ani nestály nějak natěsnané ke zdi. Propad na 90 Hz je mód místnosti, ne vlastnost reprosoustav. Celkově je vidět mírný sklon od basů až zhruba ke 4 kHz, což je všeobecnými výzkumy popisované jako „zábavné ladění“, které preferují „normální lidé“. Zajímavý je výrazný přídech energie vysokotónového měniče s vrcholem na cca 12 – 13 kHz.

Frekvenční odezva – v ose (červená) a vertikálně pod úhlem 30° pod osou (žlutá) a 30° nad osou tweeteru (zelená)

Frekvenční odezva – jednotlivé měniče a bassreflex v blízkém poli

Frekvenční odezva na poslechovém místě (FFT) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) - levý kanál (červená) a pravý kanál (černá)

Na tomto grafu je dobře vidět, že z 1 m rozhodně velmi výrazný přebytek výšek se v plus mínus třímetrové poslechové vzdálenosti ne snad úplně srovnal, ale je podstatně méně extrémní. Také tu není onen výrazný propad na 90 Hz atd., byť základní „mainstreamové“ ladění zůstává patrné, stejně jako akcent vysokotónové energie.

Frekvenční odezva na poslechovém místě (impuls) – celý pár

Celkové harmonické zkreslení (zelená linka)

Zkreslení 2. (žlutá) a 3. (oranžová) harmonickou

Waterfall

Impulsní odezva @ 1 m v ose tweeteru

Step response @ 1 m v ose tweeteru

Impedance (červená) a elektrická fáze (černá)

Korektně by podle této křivky měl Focal asi označovat Aria Evo X N°2 spíše jako čtyřohmové. Férově přiznaný propad na 2,9 ohm je pak patrný jen velmi málo, většina křivky se drží v „bezpečných“ sférách a ačkoliv nemá impedance ani elektrická fáze úplně dokonale klidný a kompenzovaný průběh, nebudou Aria Evo X N°2 nějakou mimořádnou zátěží. Jednowattový elektronkový zesilovač k nim ovšem asi nebude optimem. Ladící kmitočet systému je v oblasti 40 Hz, víceméně tam, kde ho Focal slibuje. Nejsou tu pak patrné nějaké nespojitosti, zákmity či jiné artefakty, které bychom mohli připsat nežádoucím vnitřním rezonancím.

CSD z výstupu akcelerometru v polovině výšky bočního panelu @ 2,83 V

Porovnání výstupu z akcelerometru a klidového stavu ozvučnice

VHODNÁ MÍSTNOST

MALÁ [<-- 20m2] [ × ] | STŘEDNÍ [--> 20m2 / <-- 40m2] [ ✓] | VELKÁ [--> 40m2] [ +/- ]

Kč 83 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ důsledná razance a odhodlaná dynamika

+ čistý zvuk s fajn rozlišením a přehledností

+ hrají zřetelně, ale přesto ne agresivně nebo tvrdě

+ celkový pocit energičnosti

ZÁPORY

- se suššími zesilovači budou mít také tendence k jisté suchosti

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Horn | www.horn.eu 

PRODÁVÁ: Avitsmart | www.avitsmart.cz 

fSdílet

Tweet