Výroba zbraní byla v EU vnímána jako něco špinavého. Až ruská agrese ukázala, že války tu jsou a budou, říká analytik

Před evropskými volbami v roce 2019 byla pro občany EU bezpečnost a obrana až na osmém místě v důležitosti jednotlivých témat. Dnes je průměrně na třetím místě a lidé v Česku ji považují dokonce za to nejdůležitější téma, které by se podle nich mělo řešit v předvolební kampani.

„Evropská unie nemá jednotnou obrannou politiku, obrana je plně v rukou členských států. Nicméně má společnou obrannou spolupráci, která se v poslední době postupně prohlubuje. Například od roku 2004 funguje Evropská obranná agentura, v jejím čele aktuálně stojí Čech Jiří Šedivý,“ vysvětluje Zdeňka Trachtová.

„EU loni poprvé spustila společné nákupy zbraní a munice, což se nikdy dřív nedělo. Jednotlivé členské státy se tak mohou spojovat a prostřednictvím Evropské obranné agentury nakupovat zbrojní materiál pro Ukrajinu,“ doplňuje.

„Války jsou a budou“

Ruská agrese na Ukrajině podle bezpečnostního a obranného analytika Daniela Koštovala z pražského Centra transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO změnila pohled Evropské unie na otázky armády a obranného průmyslu.

Čtěte také

Vliv Ruska v EU. „Politiky nemusí hned uplácet, řada z nich to dělá dobrovolně,“ komentuje analytička

„Do té doby byla výroba a používání zbraní vnímána jako něco neudržitelného, antisociálního a vlastně špinavého, co by se nemělo dělat. Teprve agrese Ruska ukázala, že svět se za nevím kolik desítek tisíc let, kdy lidstvo existuje, ve své podstatě vůbec nezměnil a že války tu jsou a budou. A evidentně budou i v Evropě, tudíž musíme být schopni se tomu postavit, a je-li to potřeba, bránit se případně i se zbraní v ruce,“ popisuje Koštoval.

Hrozba dezinformací

Specifickou hrozbu pro bezpečnost představují dezinformace a konspirace na internetu. Veronika Víchová z Centra pro informovanou společnost upozorňuje, že tento druh ohrožení rozhodně není přeceňovaný. Shodují se na tom laici i bezpečnostní experti.

„Například Světové ekonomické fórum letos umístilo hrozbu dezinformací a misinformací jako tu nejzávažnější pro následující dva roky. Otázka je, jestli tento pojem vždy používáme správně,“ zamýšlí se.

„Dezinformace jako takové, které jsou spojené s řadou jiných informačních hrozeb, jsou závažnou hrozbou. Nicméně v dnešní době je velmi snadné dezinformací nazvat cokoliv, co nějakým způsobem nepotvrzuje náš pohled na svět nebo náš politický názor. A v takovém případě to může být i destruktivní,“ vysvětluje Veronika Víchová.

Migrační pakt

Mnoho lidí podle průzkumů považuje za důležitý prostředek k zajištění bezpečnosti ochranu vnějších hranic EU a lepší kontrolu toho, kdo do Unie přichází. Česká vláda tvrdí, že správným krokem je v tomto směru i stvrzený migrační pakt.

Čtěte také

Migrační ping-pong opanoval předvolební kampaň do europarlamentu. V Česku absurdně

„Vypadá to, že v současném znění, jak asi bude schválen, migrační pakt skutečně uleví evropským zemím, protože přináší aspoň částečně princip solidarity,“ uvádí odbornice na migraci Marie Jelínková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Vnáší nové nástroje pro země, které zatím na migračním zatížení participovat nechtěly, a zavazuje, jak participovat budou. Zejména se bude jednat o nějakou větší finanční spoluúčast nebo třeba pomoc s návraty odmítnutých žadatelů o mezinárodní ochranu,“ dodává.

Poslechněte si celý předvolební speciál Radiožurnálu.